Advent v Holešovické tržnici – to jsou vánoční trhy před Halou 22, kde seženete vše pro vánoční stůl nebo navštívíte nápaditou přehlídku řemesel, folkloru a designu. Každý čtvrtek vás čeká zimní kino nazvané Svařák a film. Letos si opět zakoupíte i ekologické vánoční stromečky z prořezávek našich lesů. Nejsou sice dokonalé jako z plantáží, zato mají svůj osobitý charakter a vykouzlí vám krásné Vánoce, místo toho, aby skončily v drtičce.
Švandovo divadlo uvádí nový přepis romantického příběhu CYRANO Z BERGERACU v beat boxovém rytmu. Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, ale zbavuje jej romantického ornamentu a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu. Slovo jako prostředek lásky. Slovo jako zbraň.
Bardzo fajný festival: svěží výběr polských filmů, které rezonují
Od 29. listopadu do 2. prosince v Biu Oko v Praze
Bardzo fajný festival polského filmu vstupuje odvážně do druhé dekády a pražským divákům servíruje pečlivě vybrané filmy, které ve filmové komunitě rezonují a mají svými tématy co říct nejen k současnému Polsku. Letos se na festivalu představí pět celovečerních a čtyři krátkometrážní filmy, součástí programu je i pásmo oblíbených polských animovaných pohádek a dílna filmové animace pro děti. A nebudou chybět ani oblíbené polské delikatesy připravené s láskou k filmu i polské kuchyni.
„Propojující dramaturgickou linkou letošního filmového výběru je hranice – mezi starým a novým, osobním a veřejným, zdáním a realitou a mezi jedinečností každého z nás a společenskými normami, které často nejsou vstřícné k reálným potřebám. Inspirace pro výběr vznikla na základě zhlédnutí nejnovějšího filmu Agnieszky Holland, který je současně v české distribuci divákům dostupný v kinech,” říká dramaturgyně Tereza Plavecká.
Ve středu 29. listopadu zahájí festival večer krátkých filmů Bardzo fajný kraťasy. Výběr čtyř krátkých filmů je výsledkem letošní pilotní spolupráce mezi Bardzo fajným festivalem a pravidelnými Večery krátkých filmů iShorts, které probíhají několikrát do roka právě v pražském Biu Oko, ale také dalších městech. Film Jana Bujnowského diváky zavede třeba do devadesátkového venkova, kterým obchází Ďábel a láká obyvatele do temných spárů. Film Moje holky režisérky Nataszy Parzymies je svéráznou variací na Thelmu a Louisu v důchodovém věku. Skrze soutěž o nejlepší bramborový salát ve filmu Všechno v pořádku, brambory na řádku nahlédneme do česko-polských příhraničních vztahů s výhledem na elektrárnu a hnědouhelné doly Turów v oceněném dokumentárním snímku Piotra Jasinského. Mrtvé manželství Michała Toczka diváky přenese na filmový plac, kde na filmové komparzisty čeká nejen levný catering, ale možná i láska. S úvodem a diskuzí po filmu s režisérem Piotrem Jaśinskim, studentem FAMU.
Ve čtvrtek 30. listopadu se diváci vydají s filmem Boylesque režisérky Bogny Kowalczyk na cestu za slávou nejstarší polské drag queen, která už v sedmdesátých letech lámala na polských pódiích jeden podpatek za druhým. Vtipný, citlivý, ale zároveň přímý dokument vypráví inspirativní příběh výjimečného člověka, který se za žádných okolností nevzdává svého mladistvého životního stylu ani ideálů. Film, který dokáže spolehlivě zahodit všechny předsudky o seniorech, do českých kin uvedla distribuce Queer kino.
Pokračování večera se ponese v duchu filmově-výtvarného opusu Jagna z dílny polsko-britského režisérského tandemu DK Welchman a Hugha Welchmana. Ti se po celosvětovém úspěchu s filmem S láskou Vincent, nominovaným na Oscara (uváděli jsme v premiéře v roce 2017) pustili do zpracování veledíla polské literatury, románu Sedláci Wladyslawa S. Reymonta, který za něj získal Nobelovu cenu. Film diváky přenáší do prostředí polské vesnice přelomu 19. a 20. století, tvrdého života polských sedláků a to jedinečnou formou zpracování – technikou animované malby, na které pracovalo 100 výtvarníků celkem 200 tisíc hodin. Ústřední postava, krásná Jagna, se musí vypořádat s nelehkým osudem a tradicemi, které nepřejí jejímu štěstí. Film, který v polských kinech láme rekordy návštěvnosti, do české distribuce uvedla společnost Bohemia Motion Pictures.
Páteční večer 1. prosince bude patřit dvěma výjimečným filmům inspirovaným skutečnými příběhy žen, které čeští diváci nemají standardně možnost vidět v českých kinech. Prvním filmem je Žena na střeše režisérky Anny Jadowske, minimalistické tiché drama šedesátileté porodní asistentky, která se jen věnuje domácnosti, muži a synovi. Jen někdy se vytratí na střechu paneláku a zapálí si cigaretu, což je to jediné, co dělá pro sebe. Až do dne, kdy ji napadne něco trochu šíleného. Film s vynikajícím výkonem herečky Doroty Pomykały, která za svoji roli získala hlavní cenu na Filmovém festivalu v Gdyni.
Druhý film, Šubuk režiséra Jacka Lusinského vypráví příběh mladé matky autistického chlapce, jejíž mnohaletý boj s byrokracií a lidskou bezohledností pomohl ke značným změnám v polském vzdělávacím systému. Je to film o ženské síle, životní radosti, odlišném vnímání světa a skrytém potenciálu, který se skrývá v každém z nás. S vynikajícími výkony Małgorzaty Gorol a Wojciecha Dolatowského. S hudbou geniální klavíristky a skladatelky Hani Rani, která nedávno vystoupila během turné v Praze.
Během sobotního dopoledne nahlédnou děti do barevného světa polského animovaného filmu a seznámí se s filmovými hrdiny – chytrým Pejskem Rexíkem, dobrodružným Modrým rytířem, nerozlučnými kamarády Bolkem a Lolkem a Malou myškou, která dokáže velké věci. Postavami se mohou inspirovat pro navazující dílnu s lektorkou Aleksandrou Griz.V animační dílně si děti budou moci vytvořit a pomocí kamery rozpohybovat papírové loutky, které vytvoří s využitím pohyblivých kloubů. Dílna se bude konat na mezzaninu kavárny kina a je vhodná pro děti od 5 let do 10 let. S menšími dětmi se mohou účastnit rodiče. Pro děti bude přichystáno malé občerstvení. Kapacita dílny je omezena na 14 dětí, doporučujeme vstupenky pořídit předem.
Na závěr programu diváci dostanou k ochutnání Chléb i sůl, festivalově veleúspěšný celovečerní debut režiséra Damiana Kocura, minimalistické artové drama z prázdninového polského sídliště, kde se dá nejlépe posedávat, popíjet pivo a provokovat místní prodejce kebabu. Režisér předkládá minimalistickou, ale stěžejní výpověď o polské společnosti a jejích zažitých předsudcích a xenofobii a metodou svojí práce s neherci dokáže navodit až dokumentární pocit z filmu. Tvorbu Damiana Kocura sleduje Bardzo fajný festval už delší dobu, v loňském roce uvedl krátký film Ještě je den.
Všechny celovečerní a krátké filmy budou uváděny v originálním polském znění s českými i anglickými titulky, dětské animované filmy jsou jazykově bezbariérové.
Program: https://www.biooko.net/?sort=sort-by-data&cinema=2&festival=bardzo-fajny-festival
Vstupenky: https://cutt.ly/awUUcCNW
Partneři festivalu: Bio Oko, iShorts.,Magistrát hl. m. Prahy, Praha 7 – ArtDistrict7, Firma Ziaja, Polský institut v Praze
Středa 29.11.
20.30 iShorts: Bardzo fajný polský kraťasy:
Mrtvé manželství (Martwe małżeństwo, Dead Marriage, PL, 2022, 18 min, Michał Toczek)
Všechno v pořádku, brambory na řádku (Wszystko w Porządku, Ziemniaki w Żołądku, Piotr Jasiński, PL 2022, 13 min.)
Ďábel (Diabel, The Devil, PL, 2022, 19 min, Jan Bujnowski)
Moje holky (Moje stare, PL, 2023, 24 min, Natasza Parzymies)
celkem: 77 minut
Čtvrtek 30.11.
18.00 Boylesque
(dokumentární, Bogna Kowalczyk, PL 2021, 71 min.)
20.30 Jagna (DK Welchman, Hugh Welchman, PL 2023, 114 min.)
Pátek 1.12.
18.00 Žena na střeše
(Anna Jadowska, Kobieta na dachu, PL 2022, 96 min)
20.30 Šubuk (Jacek Lusiński, Śubuk, PL, 2022, 112 min.)
Sobota 2. 12.
10.00 -10.45 Bardzo fajný dětem: To nejlepší z polského Studia animovaného filmu (Dobrodružství modrého rytíře, Dobrodružství malé myšky, Pejsek Rexík, Bolek a Lolek)
11.00 – 13.00 Dílna animovaného filmu pro děti (mezzanin)
11.30 Chléb a sůl (Damian Kocur, PL 2022, 99 min)
PechaKucha Night Prague vol. 83 proběhne ve středu 29. listopadu a představí 12 autorů, autorek a autorských kolektivů.
Na 83. večeru pražské PechaKucha promluví dvanáct mluvčích z oblasti architektury, výtvarného umění, designu, literatury a digitálního umění. Divákům sebe a svoji tvorbu představí umělec Vojtěch Radakulan, redaktorka a překladatelka Karolína Ryvolová (KHER), umělkyně Eva Jaroňová, architekti Janica Šipulová a Martin Sládek (CONSEQUENCE FORMA architects), hudební novinářka Jana Kománková, multimediální umělkyně Barbora Fastrová a Johana Pošová, kurátorka Šárka Zahálková, ilustrátorka Kristina Fingerland, Papundekl architekti, digitální umělec Andrej Boleslavský, architekti Taktiky a designér a typograf Ondřej Chorý V 19.20 se otevřou dveře žižkovského kina Přítomnost a o hodinu později začne mluvit první mluvčí. Pro diváky bude nachystaný výběr knížek z knihkupectví Artmap, PechaKucha fotostěna a speciální PechaKucha drink! Večer plný inspirace a informací. Více info na www.pechakucha.cz
O mluvčích:
Vojtěch Radakulan
Věnuje se počítačovým hrám, výtvarnému umění a architektuře, nejraději všemu najednou. Tyto oblasti zkoumá ve vlastní umělecké praxi, vědeckým výzkumem jako doktorand na katedře počítačové grafiky na FEL ČVUT či v rámci výuky v centru audiovizuálních studií na FAMU. Tématicky ho zajímá vše od přesných metod měření lidského vnímání v rámci virtuálních světů, přes architekturu virtuálních světů až po interaktivní výtvarné umění o jaderné energetice.
Barbora Fastrová a Johana Pošová
Ve svých společných realizacích se dotýkají vztahů mezi přírodou a kulturou, světem přirozeným a uměle vytvořeným a dopadem lidské činnosti na zvířecí a přírodní říši. Přestože obě vystudovaly fotografii, je pro jejich práci typický multimediální přístup, často založený na objektové tvorbě zjevných sochařských kvalit. Instalace z deklasovaných materiálů, textilu nebo papir mašé doplňuji o další média či performativni složku. Dílo Pošové a Fastrové se vyznačuje propracovanou formální stránkou, ale také humorem, přívětivosti a hravostí.
https://lifefindsawayproject.tumblr.com/
Karolína Ryvolová (KHER)
Je redaktorkou a překladatelkou z romštiny a z angličtiny v nakladatelství romské literatury KHER. Absolvovala anglistiku a romistiku na FFUK a ve své disertační práci se věnovala konstrukci a dekonstrukci romské identity v životních příbězích romských autorů. Pokusila se postihnout dobrodružný zrod romské literatury v monografii Špačkem tužky na manžetě: Příběh literatury Romů (2022). Českým čtenářům zprostředkovala několik významných zahraničních romských titulů, např. Ronald Lee: Mizernej cigoš; Oksana Marafiotiová: Žij tam, kde jsou písně nebo Gary G. Steele: Čhávata z manéže. Řadu let učila angličtinu a anglická studia na středních a vysokých školách. Dnes se plně věnuje rozkvětu nakladatelství a popularizaci romské slovesnosti.
Eva Jaroňová
Vystudovala Fakultu výtvarných umění v Brně (ateliér environent). Absolvovala stáže na LHI v Reykjaviku a ASP ve Varšavě. Pohybuje se na pomezí výtvarného umění, designu a ilustrace. Své malby publikuje formou experimentálních publikací (Kudla Press, Hurikán Press), vystavuje v galeriích s přesahem k instalaci a objektu (galerie Kostka, Praha; Patyolat, Budapešť; Galeria Studio, Varšava) a také je využívá pro tvorbu textilního designu. Témata její tvorby se pohybují od vnitřních (fobie, úzkosti) až po globální problémy (klimatická změna, utopické vize budoucnosti, feminismus). Často používá černý humor v kontrastu s jemností akvarelové malby.
hhttp://evajaronovailustrace.blogspot.cz/
https://www.instagram.com/eva.jaronova/
Jana Kománková
Novinářka, která o hudbě a médiích píše od roku 1992 a v Radiu 1 působí od roku 1993. Od roku 2011 provozuje web Proti šedi. Pracovala v časopisech Rock & Pop, Report, Yellow, externě přispívá do řady tištěných i audiovizuálních médií. Připravuje podcast o německé hudbě pro Goethe Institut, občas překládá z angličtiny, napsala knihu Klub 27: Navždy mladí a podílela se na několika dalších publikacích (Kmeny, Glastonbury a další). Knihu o Radiu 1 se rozhodla vydat sama a nelituje. Kromě tištěné byla vytvořena i audiokniha.
Šárka Zahálková
Je toho času kurátorkou pardubické městské galerie GAMPA, která se před nedávnem přesídlila do nových prostor v areálu Automatických mlýnů. Jejím dlouhodobým zájmem je veřejný prostor, možnosti jeho vnímání a porozumění, jakož i záliba spekulovat nad možnými rolemi uměleckých projektů a institucí pro společnost. To se odráží v programové koncepci a celém směřování galerie. Je doktorandkou Akademie výtvarných umění v Praze a mimo jiné například absolventkou Fulbright-Masarykova stipendia pro neziskový sektor (NYC, USA).
Janica Šipulová a Martin Sládek (CONSEQUENCE FORMA architects)
Studio založili v roce 2016. Pracovní zkušenosti z Vídně s projekty větších měřítek a mezioborová spolupráce formovaly přístup a směřování ateliéru, který se vyprofiloval na základě úspěchů v otevřených architektonických soutěžích. Posledním realizovaným projektem ateliéru je Park na Moravském náměstí v historickém centru Brna, který se zabývá tématy inkluzivity, svobody pohybu ve veřejném prostoru, komunitou a v neposlední řadě pracuje v širokém spektru s enviromentalní udržitelností a zapojuje nové technologie modrozelené infrastruktury. Park získal ocenění Park roku 2023 a hlavní cenu Grand Prix Architektů v kategorii krajinářská architektura a stal se fenoménem veřejného prostoru Brna.
Kristina Fingerland
Vystudovala ilustraci a grafiku na UMPRUM. Tamtéž absolvovala stáž v ateliéru sochařství. Studovala malbu na AVU a na skotské Glasgow School of Art. Ve své praxi osciluje mezi volným uměním a ilustrací. Typickým médiem je pro ni kresba a textil a práce s textem. Zabývá se tématy udržitelnosti, rodiny a času. Autorka aktivně vystavuje doma (např. Národní galerie, Meetfactory, Gampa) i v zahraničí (EFA Project Space (New York), Detroit Kunsthalle (Norsko), absolvovala umělecké rezidence (např. Naplaveno, Offcity) a věnuje se pedagogické činnosti.
https://www.instagram.com/k_fngrlnd/
Andrej Boleslavský
Je oceňovaný digitální umělec pohybující se na poli nových médií, interaktivního designu a umělé inteligence. Zkoumá hranici mezi fyzickým a digitálním. Typická je pro něj fascinace vzájemným prolnutím životadárné přírody a moderních technologií. Věnuje se interdisciplinárním projektům, především pak spojení virtuální reality se současným tancem.
Jan Bárta, Marek Fischer a Šimon Bierhanzl (Papundekl architekti)
Ateliér se začal formovat v Praze v roce 2016 spoluprací J. B. a M. F., původně spolužáků z ateliéru Jana Šépky na FA ČVUT. Následně se přidal další spolužák, Š. B. Navrhují domy, urbanismus i interiéry. Ve své práci hledají koncepční řešení s důrazem na prostor, materiál a detail. Snaží se tvořit návrhy, které jsou racionální a dostupné, přesto neotřelé, díky použití neobvyklých stavebních postupů či zajímavých materiálů.
Eliška Málková, Marie Štefanová a Matěj Čunát (Taktiky)
Taktiky jsou kolektiv, který v současnosti tvoří E. M., M. Š. a M. Č.. Ve své práci se zaměřuje na projekty na pomezí veřejného prostoru a urbanismu, při kterých klade důraz na sociální, ekologickou a ekonomickou udržitelnost.
Ondřej Chorý
Je český fuzzy-typograf, grafický designér a pedagog. V roce 1993 absolvoval magisterské studium v ateliéru Knižní kultury a písma na UMPRUM v Praze, na stejné škole v roce 2015 obhájil v ateliéru Tvorby písma a typografie disertační práci, z níž povstala publikace Not Ok, tvarosloví ošklivého písma (2022). Jako pedagog působil na UMPRUM (katedra designu ve Zlíně), v ateliéru Grafického designu Fakulty umění Ostravské univerzity a v ateliéru Grafického designu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Je autorem písem Mongoloid (1993) či Buum (2019).
PechaKucha Night Prague vol. 83 / 29. 11. 2023 / 20.20 / Kino Přítomnost
Vstupenky: https://bit.ly/PKNP_83
Jakuba Königa můžete znát jako zpěváka a autora písniček kapel Kittchen, Zvíře jménem Podzim nebo Obří broskev. V září vydal u Animal Music svou první sólovou desku Hvězdy v produkci Petra Ostrouchova a Aid Kida. Žánrová pestrost osciluje mezi taneční elektronikou a psychedelickým popem. Křty alba budou 28.11. v brněnském Kabinetu múz nebo 29. 11. v pražském Paláci Akropolis, kde jako host vystoupí Marie Puttnerová, která v jedné písni také účinkuje.
Mezinárodní seskupení Secondhand Women se vrací do divadla Alfred ve dvoře s novou inscenací nazvanou How is the Weather? Přijďte objevovat hranice banálních konverzací obsahující všechna témata, která aktuálně rezonují v osobnostech tohoto unikátního ženského seskupení ve složení Halka Jeřábek Třešňáková, Daniela Voráčková, Petra Lustigová, Helene Kvint a Stefania Thors. Inscenaci Divadlo Alfred ve dvoře uvede od 4. do 10.prosince.
Futurum Music Bar & D Smack U Promotion uvádějí
Blank Banshee / CA
24. 11. 2023, doors 20:00
Futurum Music Bar, Praha
Vstupenky za 414 Kč v prodeji na futurum.musicbar.cz a goout.cz
KANADSKÝ PRODUCENT BLANK BANSHEE PŘIVEZE DO PRAHY NOVOU DESKU
Kanadský producent Blank Banshee vtrhnul na scénu v roce 2012 debutem Blank Banshee 0, na kterém mistrně zkombinoval tradiční elementy vaporwave s trapem. Od té doby vydal tři další alba a pátá deska pojmenovaná 4D vyšla 20. srpna. S ní přijede v pátek 24. listopadu do pražského Futura v rámci své 4D TOUR. Vstupenky za 414 Kč v prodeji na futurum.musicbar.cz a goout.cz: https://futurum.musicbar.cz/program/blank-banshee-ca/.
Blank Banshee, vlastním jménem Patrick Driscoll, umělec, muzikant a producent prorazil před jedenácti lety díky neotřelé kombinaci vaporwavu s trapem neboli vaportrapu. Jeho perfektně vybalancovaná tvorba bývá popisovaná jako spojení abstraktního ambientu s tanečním trapem a Blank Banshee už se ve svém žánru stal prakticky ikonou. 20. srpna 2023 vydal nové album, v pořadí páté a chystá k němu i rozsáhlé turné, které se bude z části konat i po Evropě. Tour i album nesou název 4D a dá se tak očekávat, kromě skvělé muziky, i zajímavá vizuální tvorba během live show, což by u tohoto umělce nebyla žádná novinka.
Ve Futuru se Blank Banshee zastaví 24. listopadu, na den přesně dva roky po původně plánovaném koncertu, který se zrušil kvůli covidu. Konečně se tak fanoušci dočkají!
FB událost: https://www.facebook.com/events/533441782243956/
Ticket link: https://futurum.musicbar.cz/program/blank-banshee-ca/
https://www.facebook.com/dsmackupromotion
Švandovo divadlo uvádí adaptaci legendárního románu ANNA KARENINA, příběh vdané ženy, která se kvůli nově nalezené vášni rozhodla opustit svůj konformní život a riskovat trvalé ztráty. Její rozhodnutí jí ale spíš než nový začátek přináší deziluzi z opakujících se partnerských vzorců. Známý příběh jako moderní realistické drama o partnerských vztazích, v němž nechybí vtip, sarkasmus i hluboké pochopení pro každou z postav.
8. 11. 2023 – 18. 2. 2024
Galerie hlavního města Prahy
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské náměstí 13, Praha 1
út–ne 10–20 h
Autorka koncepce a kurátorka: Sandra Baborovská
Zastoupení umělci a umělkyně: Zbyněk Baladrán, Radek Brousil, Jakub Jansa, Ján Mančuška, Lea Petříková, Sara Pinheiro, Tomáš Svoboda, Ondřej Vavrečka
„Člověk, který sleduje dění kolem sebe, je svým vlastním režisérem, kameramanem a střihačem zároveň. Podle toho, na co upírá pozornost, na co zaostřuje, kam vede jeho pohled,“ říká autorka a kurátorka výstavy Sandra Baborovská
Film je „forma, která myslí“, poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Skladba obrazů a zvuků dokáže formulovat určité ideje, ale také reflektovat materiální, formální a narativní prvky, jež filmové médium utvářejí. Výstavní a publikační projekt Myslet filmem se zaměřuje na způsoby, jakými současné audiovizuální umění filmovou řeč nejen posouvá, ale i navrací k jejím kořenům.
Všechna tři patra v Domě U Kamenného zvonu mají společného jmenovatele, a tím je film jako vyprávění v galerijním prostoru. Snímky jsou z větší části natočeny za pomoci profesionálního štábu (kamera, střih, zvuk) a profesionálních herců/performerů zastoupenými napříč různými filmy na výstavě: Ester Geislerová a Tereza Hofová (postavy Vědmy), Cyril Dobrý (Polomrtvá ryba), Miroslav Krobot (herec představující sám sebe), Jan Vondráček (voice over) a další.
V prvním patře prezentujeme projekt Jakuba Jansy nazvaný The Garden of Problems, který poprvé na jednom místě shrnuje epizody z cyklu Club of Opportunities natočené od roku 2017 až do současnosti. Místo „netflixu“ divák navštěvuje galerii. Klub tematizuje společenské problémy dnešní doby a klade otázky autority a hierarchických vztahů. Nízké formy povyšují svůj status na vysoké a naopak. Někde během této proměny vznikají nové příležitosti. Každý díl vytváří situace na pomezí reality a fikce, kdy je příběh postupně odhalován prostřednictvím videa, objektů, scénografie a herecké performance.
Výstava v druhém patře dává prostor současným českým umělkyním a umělcům (jak tvůrcům a tvůrkyním zaměřeným na filmové médium – Ondřej Vavrečka, Lea Petříková, Ján Mančuška, tak těm napojeným na umění pohyblivého obrazu – Tomáš Svoboda, Zbyněk Baladrán, či zvukového designu – Sara Pinheiro). Záměrně vedle sebe na jedné platformě vystavujeme vizuální umělce, kteří vzešli z výtvarných škol, a filmaře z FAMU nebo tvůrce z obou uměleckých sfér. Paradoxně jsou tyto protipóly působící v rámci audiovizuálního světa ve svém spojení neobvyklé, neboť spolu nejsou prezentovány často, což vytváří nečekanou dynamiku. Filmař Ondřej Vavrečka, pedagog FAMU, je prezentován kostýmem a svými kolážemi, v nichž komentuje a tematizuje film, konkrétně střih. Není náhodou, že snímek Odlesk (2008) Jána Mančušky vzešel z jeho střihačské dílny. Stejně tak Sara Pinheiro, zvuková umělkyně působící rovněž na FAMU, vytvořila sound design k filmu Jako z filmu (2016). Lea Petříková, prošla UMPRUM i FAMU a její snímek Historie plátěného filmu (2021), natočený na „materiál“, zkoumá „povrch“ filmového plátna.
Všichni vystavující umělci mají ambici vyjadřovat se pomocí pohyblivého obrazu, ať už příběhově (Ján Mančuška, Jakub Jansa, Radek Brousil), nebo esejisticky (Lea Petříková, Zbyněk Baladrán – Noc světa, 2011; Tomáš Svoboda – Žiju film, 2015).
Kniha Myslet filmem sestavená editory Sandrou Baborovskou a Jiřím Angerem poskytuje nástroje, jak rozumět kontinuitám i diskontinuitám mezi klasickou filmovou montáží a jejím „druhým životem“ v současném hypermediálním umění a kultuře. Kolektivní monografie se soustředí na způsoby, jakými filmová montáž rezonuje v současném umění a mediálním prostoru. Texty se zaměřují na analýzu filmové montáže obecně, na vnímání skladby pohyblivého obrazu diváka v galerii a zároveň na způsoby přenesení střihové skladby do prostoru lidského pozorování. Publikace zahrnuje šest textů (čtyři nové, dva čerstvě přeložené od Sergeje Ejzenštejna a Georgese Didi-Hubermana), jež staronovou problematiku filmové montáže nahlížejí z pohledu teorie i praxe. Záměrem bylo obsáhnout jak články teoretizujících praktiků, tak praktikujících teoretiků. V prvním případě jde o konceptuálně uvažující filmaře-střihače (Ondřej Vavrečka), kteří svébytně uměleckým jazykem demonstrují, do jaké míry teoretické uchopení montáže vychází z materiální praxe. Ve druhém se jedná o statě autorek a autorů z odborně-akademického prostředí (Sandra Baborovská, Noemi Purkrábková a Jiří Anger), kteří do svého přemýšlení o střihové skladbě a audiovizuální kultuře promítají i své praktické zkušenosti, ať už kurátorské, či umělecké.
Součástí výstavy je i projekce vybraných snímků na pomezí filmu a vizuálního umění v kině Ponrepo. Každý ze tří večerů se zaměří na jednu z určujících otázek filmového média: projekci pohyblivých obrazů, vztah vizuální a zvukové zkušenosti a existenci filmu tváří v tvář času.
První komponovaný večer nabídne konfrontaci s díly Martina Ježka a Jana Kulky, dvou tvůrců experimentujících s analogovou filmovou projekcí. Oba autoři nevybíravě a zcela záměrně otřásají našimi představami o tom, co by měl filmový zážitek splňovat. Demonstrují, jaké technické procesy a mechanismy stojí za tím, že na plátně vidíme plynule se odvíjející obrazy důvěrně známého světa, ale i jak tyto postupy využít podvratně, aby (staro)nově prozkoumaly základy filmového média a pohyblivého obrazu. Zhmotňují tak vizi kinematografie, jejímž cílem není za každou cenu reprezentovat a vyprávět, ale vynalézat nové a nové cesty, jak útočit na smyslovou a nervovou soustavu diváctva.
Ve druhém pokračování cyklu se zaměříme na vztah němého a zvukového filmu. Filmová zkušenost je a vždy byla audio-vizuální. Dokonce i v dobách rané kinematografie byl zvuk úplně všude: živý hudební doprovod, hlas komentátora, hukot publika, chrčení promítačky. Co kdybychom však obrazovou a zvukovou složku přece jen zkusili osamostatnit? Téma otevřeme prostřednictvím prací Ondřeje Vavrečky a Sary Pinheiro. Zatímco Pinheiro se věnuje převážně zvukovému designu, Vavrečka je režisér a střihač operující převážně s fotochemickým filmem. Střet sonické kompozice s němým filmem ukáže, jak se vyrovnáváme s přítomností pouze jedné z určujících složek filmu, ale i s absencí té druhé.
Třetí, závěrečný večer programu rozkryje mnohoznačný vztah filmového média k času a časovosti. Film dokáže být lineárně se odvíjejícím dějem i neustálým opakováním stále stejných políček, otiskem uchovávajícím kdysi zachycený okamžik i fyzickým objektem nevyhnutelně podléhajícím stárnutí. Skrze aktuální snímky českých filmařek a vizuálních umělkyň – Ley Petříkové a Adély Babanové – zažijeme kontakt se dvěma pojetími temporality: časovostí, která přesahuje horizont všední zkušenosti, a časovostí, která nás zacykluje v přítomném momentu.
Light Underground V
Radek Brousil: Can You Still Feel the Butterflies?
Galerie hlavního města Prahy
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské náměstí 13, Praha 1
út–ne 15–20 h
Pátý ročník z cyklu Light Underground představí „zero waste“ film Radka Brousila Can You Still Feel the Butterflies? (2021), který je promítán ve sklepních prostorách Domu U Kamenného zvonu, a doprovozen materiálově udržitelnou scénografií (na instalace byly použity upcyklované látky), nově vyrobené kulisy jsou doslova šité přímo na míru středověkých sklepních prostor.
Mluvíme o konci světa, ale zdá se, že ho nedokážeme pocítit, nedokážeme uchopit jeho skutečný význam a dosah. Autentický intimní prožitek ve filmu autor dosahuje prostřednictvím manýry avantgardních kostýmů, rekvizit a stylizovaných dialogů, které vycházejí z textů indie-emo písní z 90. let. Fungují jako odraz kulturního kolektivního vědomí, skládají se z popisu osobních pocitů lásky, úzkosti, bolesti a sebedestruktivních sklonů.
Radek Brousil ve spolupráci s architektem výstavy Miroslavem Pazderou dekonstruovali film do kulis (brána z poloviny 19. století podle sochaře Václava Levého) a nápisu z neonu, který osvětluje středověké sklepní prostory a posunuje celý audiovizuální projekt do současné estetiky. Setkávají se tak různé epochy v jednom romantizujícím příběhu s finálním původním písňovým trackem v podání autora filmu. Ústřední píseň nazpíval a složil Radek Brousil, spoluautorem hudby je Igor Bruso.
Výstava z cyklu Light Underground je pátým pokračováním podpořeným programem Umění pro město.
Autorka a kurátorka výstavy: Sandra Baborovská
Architektonické řešení: Tomáš Svoboda (Myslet filmem, 2. patro)
Jakub Červenka (Jakub Jansa: The Garden of Problems, 1. patro)
Miroslav Pazdera (Radek Brousil: Can You Still Feel the Butterflies?, Light Underground V)
Grafické řešení: Anymade Studio
Výstavní program Galerie hlavního města Prahy je podporován Ministerstvem kultury České republiky.
Mediální partneři: Art&Antiques, ArtMap, Artalk, Flash Art, A2, Artikl, Revolver Revue, Artyčok.tv, protisedi.cz, Radio 1, Český rozhlas Radio Wave
DOPROVODNÝ PROGRAM
Filmové večery v kině Ponrepo
čt 16. 11. 2023, 18.00
Myslet filmem I: projekce
První komponovaný večer nabídne konfrontaci s díly Martina Ježka a Jana Kulky, dvou tvůrců experimentujících s analogovou filmovou projekcí. Oba tvůrci nevybíravě a zcela záměrně otřásají našimi představami o tom, co by měl filmový zážitek splňovat. Demonstrují, jaké technické procesy a mechanismy stojí za tím, že na plátně vidíme plynule se odvíjející obrazy důvěrně známého světa, ale i jak tyto postupy využít podvratně, aby (staro)nově prozkoumaly základy filmového média a pohyblivého obrazu. Zhmotňují tak vizi kinematografie, jejímž cílem není za každou cenu reprezentovat a vyprávět, ale vynalézat nové a nové cesty, jak útočit na smyslovou a nervovou soustavu diváctva.
Předfilm, Jan Kulka, 2016, 20 min
Průpravná cvičení, Jan Kulka, 2016, 25 min
Hra na ohradu, Martin Ježek, 2010, 28 min
čt 30. 11. 2023, 18.00
Myslet filmem II: obraz kontra zvuk
Ve druhém pokračování cyklu se zaměříme na vztah němého a zvukového filmu. Filmová zkušenost je a vždy byla audio-vizuální. Dokonce i v dobách rané kinematografie byl zvuk úplně všude: živý hudební doprovod, hlas komentátora, hukot publika, chrčení promítačky. Co kdybychom však obrazovou a zvukovou složku přece jen zkusili osamostatnit? Téma otevřeme prostřednictvím prací Ondřeje Vavrečky a Sary Pinheiro. Zatímco Pinheiro se věnuje převážně zvukovému designu, Vavrečka je režisér a střihač operující hlavně s fotochemickým filmem. Střet sonické kompozice s němým filmem ukáže, jak se vyrovnáváme s přítomností pouze jedné z určujících složek filmu, ale i s absencí té druhé.
Coagula, Ondřej Vavrečka, 2005–2007, 16 min
SLAM, Sara Pinheiro, 2023, 17 min
čt 7. 12. 2023, 18.00
Myslet filmem III: časovost
Třetí, závěrečný večer programu rozkryje mnohoznačný vztah filmového média k času a časovosti. Film dokáže být lineárně se odvíjejícím dějem i neustálým opakováním stále stejných políček, otiskem uchovávajícím kdysi zachycený okamžik i fyzickým objektem nevyhnutelně podléhajícím stárnutí. Skrze aktuální snímky českých filmařek a vizuálních umělkyň – Ley Petříkové a Adély Babanové – zažijeme kontakt se dvěma pojetími temporality: s časovostí, která přesahuje horizont všední zkušenosti, a časovostí, která nás zacykluje v přítomném momentu.
If I Ever Lose My Eyes, Lea Petříková, 2023, 62 min
Zákon času, Adéla Babanová, 2023, 30 min
Komentované prohlídky
st 22. 11. 2023, 18.00
kurátorka výstavy Sandra Baborovská a spolueditor výstavní publikace Jiří Anger
st 6. 12. 2023, 18.00
kurátorka výstavy Sandra Baborovská si pozve autory některých vystavených děl
čt 18. 1. 2024, 18.00
Noemi Purkrábková a Jakub Jansa provedou částí výstavy s názvem The Garden of Problems
EDUKAČNÍ PROGRAM
Sobotní výtvarné workshopy
KONCERT S BREJLEMA NEBO BEZ BREJLÍ
Přijďte si užít večer plný hudby a dobré nálady a zároveň podpořit dobrou věc!
V úterý 21. listopadu od 19 hodin se v pražském Jazz Docku uskuteční benefiční koncert S brejlema nebo bez brejlí. Na pódiu se představí Nikola Mucha a Adovany.
Vstupenky na koncert jsou v předprodeji od 250 Kč.
Na co se můžete těšit:
Vedle skvělých hudebníků se můžete opět těšit na velkolepou tombolu, soutěž o nej brýle večera a na stánek s charitativními předměty!
Do klubu Jazz Dock můžete dorazit i bez brýlí. Módním doplňkem v podobě originálních, třeba i vlastnoručně vyrobených, „brejlí“ ovšem velkou měrou přispějete k nezapomenutelné atmosféře večera!
Co udělá EDA s vybranými penězi:
Výtěžek z tomboly a finanční prostředky získané z prodeje vstupenek budou použity na vývoj nové aplikace EDA PLAY MATY. Všechny mobilní aplikace EDA PLAY jsou připraveny na míru dětem se zrakovými vadami a kombinovaným postižením. Na jejich vývoji se podíleli odborníci na stimulaci zraku a rozvoj dovedností jemné motoriky.
Těšíme se na viděnou v klubu nad Vltavou!
19:00 OPEN DOOR
19:30 Zahájení benefiční akce
19:45 – 21:00 Koncert zpěvačky Nikoly Muchy
21:00 Vyhlášení soutěže o nejoriginálnější brýle a tomboly
21:30 – 22:30 Koncert skupiny Adovany