Laterna magika uvádí novou inscenaci Valérie a týden divů. Činoherně-taneční projekt je adaptací slavného románu Vítězslava Nezvala a vypráví příběh dívky Valérie, která překračuje hranice dětství a vstupuje do světa dospělých.

Multižánrová inscenace nabídne divákům poeticko-hororový příběh sedmnáctileté Valérie. Během jednoho týdne se dívka mění v ženu. Prochází iniciačním rituálem, jenž symbolizuje odchod z bezstarostného světa dětství do složitější a temnější dospělosti. Hlavní hrdinové

se ocitají na bizarních a vizuálně až pitoreskních místech, jako je kurník nebo sklep plný rakví, což vytváří poutavý kontrast mezi strašidelnými momenty a humornými prvky,

či snovým světem a novou realitou. V režii Jakuba Šmída se na jevišti představí řada známých hereckých jmen, jako je Eva Leinweberová, Zdeněk Piškula, Filip Rajmont

nebo Petr Stach a také zcela nová tvář Aneta Kalertová.

„Valérie a týden divů je příběh o dospívání, o přelomové fázi, která se dnes sice už hodně posouvá, ale je to věk mezi 17 a 18 lety, kdy si člověk začne uvědomovat, že život není úplně snadný,“ říká herec Zdeněk Piškula, který se v inscenaci představí v roli Orlíka.

Kromě hlubokého zamyšlení nad lidskou přirozeností a dospíváním, jak uvádí režisér Jakub Šmíd, nabídne inscenace divákovi silné emoce, divoké vášně a obrazy pokřivených lidských vztahů. Dílo je protkáno tancem v choreografii Jiřího Pokorného. Performeři Matyáš Ramba, Jindřich Panský, Matěj Petrák,Alexander Sadirov, Vojtěch Rak a Dalibor Lekeš jsou v rolích Fantómů tajemnými průvodci celým příběhem. Čistě mužský taneční sextet doplňuje tanečnice Jaroslava Rameš Janečková, která ztvárňuje Hedviku, přítelkyni mladičké Valérie.

Dům jako dveře do Valériiny duše

„Pracujeme s obrazem domu a jeho sklepeními. Dům jako odraz duše Valérie, která právě dospívá. V domě se mísí myšlenky, vzpomínky a vjemy, minulost, přítomnost, budoucnost

a sny, které znásobují skutečnost,“ popisuje režisér Jakub Šmíd.

Dům tvoří dominantu celé scénografie, je 8,5 metrů široký, 6 metrů vysoký, váží 1500 kg
a disponuje třemi projekčními plochami. Stává se místem zkoumání Valériiny duše, diváci

se tak díky němu ponoří do hlubiny temných sklepů nebo po něm vyšplhají do vysokých pater až k jeho vikýřům. Důležitou součástí scény je miniaturní kurník, který slouží jako zmenšená verze velkého domu a existuje s ním ve vzájemné symbióze. To, co se děje

v kurníku, ovlivňuje dění v hlavním domě a naopak. Dramaturgyně inscenace Hana Strejčková dodává: „Je to hra s nadsázkou, naivitou a nevinností, která o to více vystupuje na povrch, čím silněji se ukazuje zvrácenost světa. Příběh o posedlosti mládím, lásce

a dospívání se odehrává jako gotický horor, surrealistický thriller nebo pitoreskní panorama skutečnosti.“

Divadelní zpracování se opírá o dialog filmu a scénických obrazů, hudby se světelnou kompozicí a propojuje básnické vidění s optikou Laterny magiky. „Tvůrci, kteří pracují s dílem významného básníka Vítězslava Nezvala, si touto inscenací kladou za cíl vrátit se

k tradičním principům a kořenům Laterny magiky, ale zároveň reflektují nový směr současného repertoáru,“ doplňuje umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.

Laterna magika děkuje za podporu inscenace Valérie a týden divů Mecenášskému klubu Národního divadla.

Valérie a týden divů

Tvůrci

Režie: Jakub Šmíd

Dramaturgie: Hana Strejčková

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: David Hlaváč

Scéna: Petr Vítek

Kostýmy: Eva Jiřikovská

Světelný design: Karel Šimek 

Animace: Eva Chudomelová, Erik Bartoš
Kamera: Ondřej Belica

Producent filmu: Jindřich Trčka

Účinkují

Valérie: Aneta Kalertová

Elza: Eva Leinweberová

Hedvika: Jaroslava Rameš Janečková

Orlík: Zdeněk Piškula

Tchoř: Petr Stach

Gracián: Filip Rajmont

Fantómové: Dalibor Lekeš, Jindřich Panský, Matěj Petrák, Vojtěch Rak, Matyáš Ramba, Alexander Sadirov

Premiéry 9. a 10. listopadu 2023, Nová scéna ND
Reprízy 11. a 12. listopadu, 5., 6., 7. a 8. prosince 2023

Profil inscenace na webu ND:
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/valerie-a-tyden-divu-146378955

Válečné hrdiny připomenou vlčí máky i koncert na Pražském hradě

Hrdinství a odvahu těch, kteří v minulosti bojovali za naši svobodu a demokracii, připomene letos v listopadu sbírka ke Dni válečných veteránů, kterou pořádá nezisková organizace Post Bellum. Na 1400 místech bude k dostání 140 000 květů vlčích máků, které si lidé připínají na klopu jako symbol úcty k hrdinům. Bojovníkům za svobodu bude 11. 11. věnován také velkolepý benefiční koncert ve svatovítské katedrále v Praze.

„Válka je hrozná věc, nikomu bych to nepřál, radši bych byl o suchém chlebu, než abych to zažil znovu,“ řekl dokumentaristům z Post Bellum v roce 2007 nedávno zesnulý Jan Prokesz, válečný veterán, který sloužil během druhé světové války u Dunkerque. Paměť národa pro svůj archiv zdokumentovala na 800 příběhů válečných veteránů z východní a západní fronty i Středního východu, celkem pak více než 10 tisíc vyprávění pamětníků. Letos již podeváté organizuje sbírku, aby veřejnosti přiblížila hrdiny a jejich příběhy. Výtěžek sbírky poputuje Centru pomoci Paměti národa, které se stará o někdejší odbojáře, část výtěžku je určena také na dokumentování příběhů pro Paměť národa.

V letošním roce si organizátoři slibují výnos až čtyři miliony korun, tedy o milion korun více než v roce 2022. Květy vlčích máků, symbol dne veteránů, budou od 1. do 30. listopadu k dostání v trafikách Relay, knihkupectvích Academia a Kosmas, na pobočkách České spořitelny a v dalších stovkách obchodů, kaváren nebo kulturních institucí. Od 7. do 11. 11. také v ulicích měst, kde se objeví více než tisícovka dobrovolníků s kasičkami a logem vlčích máků na tričku. Přispět lze na všech místech i bezhotovostně. Sbírku je možné podpořit také on-line prostřednictvím platformy Darujme.

Koncert pro hrdiny

V podvečer 11. 11. na Den válečných veteránů organizují Post Bellum a Český rozhlas výjimečnou kulturní událost ve svatovítské katedrále v Praze – benefiční Koncert pro hrdiny. Zúčastní se ho známé osobnosti z politického a kulturního světa, ale také samotní váleční veteráni, účastníci třetího odboje a další hrdinové, kterým je koncert věnován. Účast přislíbil například válečný veterán Miloslav Masopust, který v řadách československé armády bojoval roku 1944 u Krosna, novodobý veterán Bohuslav Dvořák, který byl v 90. letech nasazen na misích v Bosně a Hercegovině nebo Albánii, a také protikomunističtí odbojáři a bývalí političtí vězni Ivo Klempíř a Jiří Lukšíček. Koncert bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas Vltava.

Koncert pro hrdiny zahájí slavnostní nástup Hudby Hradní stráže. Symfonický orchestr Českého rozhlasu zahraje symfonické básně z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany: Vyšehrad, Tábor a Blaník. Druhá část programu bude věnována Janáčkově Sinfoniettě, kterou skladatel zamýšlel jako poděkování za první roky života v samostatném demokratickém Československu a kterou věnoval všem vojákům.

Partnery koncertu jsou Libor Winkler, Patria Finance, Tomáš Rutrle, Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula.

Podpora hrdinů a zachování jejich příběhů

Část výtěžku ze sbírky podpoří aktivity Centra pomoci Paměti národa, které pamětníkům pomáhá při řešení obtížných životních situací. „Mnozí hrdinové z války či komunismu pociťují spíše ostych a zdrženlivost vůči státním institucím, když potřebují pomoct. K nám ale mají důvěru, která vzniká při dokumentování jejich vzpomínek. Nemůžeme zústávat lhostejní, když vidíme jak v někdy těžké sociální situaci tito lidé jsou,” říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum. Pracovníci centra poskytují pamětníkům podporu například v oblastech sociálního zabezpečení, bytové problematiky nebo při jednání s úřady. „Během kontaktování často zjišťujeme, že je nejvíce trápí samota. K mnoha z nich proto dochází naši dobrovolníci. Nově například i k paní Zdeně Mašínové do domova pro seniory v Olomouci,” dodává ředitel centra Jakub Suchel. Druhá část vybraných prostředků poputuje na natáčení a zachování dalších příběhů hrdinů.

Partnery sbírky ke Dni válečných veteránů je Česká pošta, Česká spořitelna, Nadace Orlen Unipetrol, Relay, Český rozhlas, Česká televize, Radio 1 a Forum 24.

Více informací najdete na www.denveteranu.cz.

Tradice Dne válečných veteránů

Den válečných veteránů se celosvětově slaví 11. listopadu u příležitosti konce první světové války. Květy vlčích máků tehdy pokrývaly bojiště ve Flandrech, kde umírali vojáci. Květy spatřil takto vyrůstat z hrobů a zákopů kanadský vojenský lékař John McCrae. Zasažen utrpením a pohledem na vlčí máky napsal báseň, která se později rozšířila a od roku 1915 neodmyslitelně spojila symbol vlčích máků s válečnými veterány. Organizace Post Bellum se k svátku přidala poprvé v roce 2014, aby veřejnosti přiblížila příběhy našich válečných veteránů.

O Post Bellum a Paměti národa

Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do on-line sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Hledají stále nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které poslalo obráncům Ukrajiny ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun.

Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.

Horská dráha se po vyprodané premiéře vrací do pražského kina BIO OKO a to dne 6.11. od 18:00 hodin. „Film o lidech, kterým do života vstoupila hraniční porucha osobnosti je unikátní dílo, které si dává za cíl destigmatizaci duševních onemocnění –  nic podobného v České republice zatím nevzniklo“ tvrdí režisér Jonáš Motyčka, který sám trpí touto diagnózou a ve snímku má roli průvodce čtyřmi příběhy.

Kino Brasil slaví! V letošním roce oslaví pražský festival brazilského filmu deset let. Festival se jako již tradičně koná první listopadový týden – tedy od středy 1.11. do neděle 5.11. v pražském kině Bio Oko. Za uplynulých 9 ročníků festival představil již 58 celovečerních a 8 krátkometrážních filmů a v rámci letošního ročníku představí dalších 7 současných brazilských snímků.

My Street Films 2023: Nejlepší krátké filmy jsou autentické, odvážné a stylově pestré

Filmová soutěž My Street Films představila nejlepší krátké filmy roku 2023. Projekt už desátým rokem motivuje začínající filmové tvůrce k natáčení vlastních krátkých dokumentárních filmů, které vznikají na workshopech pod vedením filmových profesionálů. Vítězné snímky vybírala vedle odborné poroty rovněž porota studentská. Společně ocenily celkem pět krátkých filmů, které budou premiérově uvedeny na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

My Street Films v první řadě otevírá cestu k filmu lidem, kteří nemají žádné předchozí zkušenosti s filmovou tvorbou, ale přicházejí se silným tématem, které by chtěli zpracovat. Workshopy se letos konaly v Praze (pod vedením dokumentaristky Terezy Reichové a režiséra Martina Duška), Brně (pod dohledem režisérského a lektorského dua Kateř Tureček a Barbory Sliepkové) a nově také v Ostravě, kde se role lektora zhostil dokumentarista Jindřich Andrš, který zde natočil svůj oceňovaný celovečerní film Nová šichta. Všech 17 filmů natočených na workshopech automaticky postoupilo do soutěže My Street Films Award, která je zároveň otevřená široké veřejnosti – jediným omezením je dokumentární forma a délka filmu do 10 minut. Nejlepší filmy tohoto roku vybírala odborná porota, v níž zasedla režisérka, producentka a lektorka Tereza Tara, festivalový konzultant, kritik a filmový dramaturg Martin Horyna a lektorka, dramaturgyně a režisérka Viola Ježková. Vítězný film volila rovněž porota studentská, v níž se sešli studující nejrůznějších audiovizuálních oborů. Přihlášené filmy byly letos tematicky a stylově výjimečně pestré, porotci a porotkyně tedy vybrali celkem pět filmů, z nichž pouze jeden oceněný tvůrce neprošel některým z letošních workshopů.

V letošní soutěži se sešly snímky, které byly natolik nesouměřitelné, že se porota rozhodla ocenit autory*ky za jejich konkrétní filmový úspěch a nerozdělovat je na obvyklé první až třetí místo. Za odvahu obnažit bolest a transformovat ji v tvůrčím procesu ocenila film Ve tmě Anety J. Autorka se v něm vyrovnává s minulostí a bolestí spojenou se sexuálním násilím. Za vytříbenou bohatost kinematografického výrazu porota ocenila film Mezi… Bao Longa Lý,  který ve své filmové eseji vypráví o prožitcích těch, kteří uvízli mezi dvěma kulturami. Za řízené tápání nitrem porota ocenila film Brno – Zábradlí Lucie Pozníkové, která v něm naráží na slepé uličky městského prostředí i vlastní duše.

Ve studentské porotě se sešli studující s bohatými zkušenostmi z nejrůznějších audiovizuálních oborů: Lumír Urban (studuje magisterské studium v oboru Audiovizuální tvorby na Slezské univerzitě v Opavě), Liza Chakanava (v Bělorusku absolvovala práva, aktuálně studuje režii na pražské FAMU) a Tomáš Vobořil (absolvoval Filmová studia na Univerzitě Karlově a Ateliér dokumentární fotografie na FAMU, v současnosti studuje v Ateliéru video na FaVU v Brně a působí jako programový ředitel Marienbad Film Festivalu). Studentská porota udělila hlavní cenu snímku Smutek antropocénu, v němž se Lenka Veselá věnuje složitému tématu všudypřítomnosti chemických látek v životním prostředí a našich tělech, což může mít vliv jak na naše fyzické, tak i duševní zdraví.

Odborná i studentská porota se navíc shodly na potřebě udělit zvláštní uznání filmu QIRIM Kateryny Khramtsové, která nás seznamuje s příběhem konkrétního člověka bojujícího na Ukrajině proti ruské agresi. Snímek není jen zprávou z bojové fronty, ale i připomínkou důležitosti národní kultury.

Všechny vítězné filmy budou premiérově uvedeny na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě (seznam projekcí najdete níže). Pražská projekce se bude konat v sobotu 18. listopadu od 18 hodin v žižkovském prostor39. Filmová oslava pro všechny by měla být závěrečným večírkem pro ty, kdo se podíleli na letošním ročníku My Street Films – lektory a lektorky, začínající filmaře a filmařky, organizační tým a obě poroty, ale také pro všechny milovníky a milovnice krátkých filmů.

VÍTĚZNÉ FILMY MY STREET FILMS AWARD 2023:

Aneta J.: Ve tmě

Autorka ve svém osobním filmu nastiňuje vzpomínky a myšlenky ženy, která si v sobě nese bolestivou zkušenost prostituce a sexuálního násilí. Film vznikal na pražském workshopu pod vedením Terezy Reichové, která hlavní hrdinku a filmařku v jedné osobě podporovala ve snaze vyslovit nevyslovitelné. Porota autorku ocenila za odvahu obnažit bolest a transformovat ji v tvůrčím procesu. „Sugestivní výpověď na nás měla mocný, až devastující účinek. Jsme však přesvědčeni, že u osobního příběhu prosyceného bezradností, zármutkem a hledáním nové životní perspektivy by tomu nemělo být jinak,” vysvětlila své rozhodnutí porota.

Bao Long Lý: Mezi…

Bao Long Lý se ve své svébytné filmové eseji zamýšlí nad prožitky těch, kteří uvízli v nejistém prostoru mezi dvěma kulturami. Ocenění poroty získává za vytříbenou bohatost kinematografického výrazu. Utrpení spojené s uchopením vlastní identity se ve filmu proměňuje v komplexní, vizuálně a střihově strhující vyprávění. Bao Long Lý je studentem ostravského gymnázia a jako jediný z letošních oceněných tvůrců a tvůrkyň neprošel našimi filmovými workshopy.

Lucie Pozníková: Brno-Zábradlí

Autorka se vydává na filmový průzkum blízké tramvajové zastávky, která sestává z řady absurdních bariér. Porotu zaujala svým řízeným tápáním nitrem, které je funkční paralelou ke zkoumání městské infrastruktury. „S citem pro symetrii a detail zachycuje urbánní úzkost, která do životních zastávek přichází bez ohlášení,“ zmiňuje ve svém rozhodnutí porota. Snímek vznikal v rámci brněnského workshopu pod vedením Kateř Tureček a Barbory Sliepkové.

Hlavní cena studentské poroty:

Lenka Veselá: Smutek antropocénu

Krátký snímek Lenky Veselé získal hlavní cenu studentské poroty, která ocenila zpracování složitého a málo diskutovaného problému – všudypřítomnosti chemických látek, o nichž víme, že se hromadí v životním prostředí i našich tělech, ale už neřešíme, nakolik mohou ovlivňovat naše psychické zdraví. Porota ocenila jak samotný námět filmu, tak jeho zpracování, v němž se setkává důmyslná práce s montáží, originalita vizuálního vyjádření, intenzivní osobní výpovědi a přirozené provázání rozhovorů s obrazovou složkou. Tento film vznikal rovněž na brněnském workshopu.

Zvláštní uznání odborné i studentské poroty:

Kateryna Khramtsova: Qirim

V krátkém filmu se seznamujeme s osobností a příběhem Antoniny Romanové, která se v úvodu filmu představuje jako režisérka, performerka a herečka, aktuálně ovšem jako minometčice na ukrajinské frontě. Antonina je zároveň nebinárním člověkem, jenž po boku svého partnera bojuje za politickou i kulturní svobodu země, která ovšem dosud neschválila registrované partnerství. Odborná i studentská porota se shodly na udělení zvláštního uznání snímku, který není jen zprávou z fronty, ale důležitou připomínkou o důležitosti vlastní kultury. Snímek vznikal na pražském workshopu pod lektorským vedením Martina Duška.

SEZNAM PROJEKCÍ NA MFDF JI.HLAVA:

Aneta J.: Ve tmě

Pátek 27. 10., 22:00

DIOD

Kateryna Khramtsova: Qirim

Neděle 29. 10., 10:00

Kino DKO II

Lucie Pozníková: Brno-Zábradlí

Neděle 29. 10., 13:00

DIOD

Bao Long Lý: Mezi…

Neděle 29. 10., 15:30
DIOD

Lenka Veselá: Smutek antropocénu

Neděle 29. 10., 17:00

Kino Dukla – Reform

Od 29. 10. do 12. 11. budou filmy rovněž dostupné v rámci programu Ji.hlava online. Kolekce vybraných My Street Filmů bude od 13. 11. k vidění online také na streamovací platformě DAFilms.cz a všechny filmy na stránkách My Street Films.

Švandovo divadlo již přes 13 sezón uvádí černou komedii „KURZ NEGATIVNÍHO MYŠLENÍ“ s Michalem Dlouhým v hlavní roli. Divadelní adaptace pozoruhodného norského filmu v sobě spojuje prvky psychologického dramatu se sarkasticky černou komedií… aneb Po dobrém občas nezmůžete vůbec nic! Protože když vám do domu vnikne parta pozitivně myslících vozíčkářů, nezbývá než rozjet mejdan, na kterém nechybí sex, drogy a rock´n´roll.

Benedict Maurseth je úspěšná norská skladatelka a performerka na hardangerské housle, norský lidový strunný nástroj. Vedle sólových skladeb zahraje v Praze několik duetů se svým krajanem, etnomuzikologem, varhaníkem a dlouholetým členem norské improvizační scény, Sigbjørnem Apelandem. Na programu v rámci festivalu Music Is bude také světová premiéra nového díla, kterou zahrají společně s PMP Ensemble.

Umělec vyrůstající na sídlišti Jižního města, koketující s pouličním uměním a vším, co k němu patří. Již od roku 2005 vytváří zásnubní a snubní prsteny. Michal Kadaník získal řadu designových ocenění a byl součástí více než 1000 svatebních slibů.

Michalova tvorba je k vidění na webu WWW.REKLAANO.cz

Je také partnerem našeho Dne s filmovou hudbou, na který se můžete těšit už zítra.

Radio 1 bude v rámci 27. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava vysílat zpravodajský servis o festivalových novinkách a uváděných filmech. Pořad se bude na Radiu 1 vysílat v průběhu konání festivalu od 24. do 28. října.

Zpravodajský servis na Radiu 1 přinese aktuální informace z dění na festivalu v Jihlavě, pozvánky na filmy a doprovodné akce. Vysílat se bude vždy v premiéře (v 11:00) a v repríze (v 16:00). Denně bude také od 11 hodin k dispozici jako podcast na Spotify a Apple, a to na https://www.spreaker.com/show/festivalove-zpravodajstvi-radia-1. 

27. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava je slavností autorského dokumentárního filmu a největší událostí svého druhu ve střední a východní Evropě. Letošní program nabídne více než tři sta padesát filmů. Mimo jiné přinese objevnou retrospektivu bratří Mélièsových a Václava Táborského, obrazy z podzemí charkovského metra, seniorky na kolech, fenomén deep fake i televizní pastory, kteří ovlivňují mezinárodní politiku USA. Chybět nebudou ani filmy natočené umělou inteligencí nebo portrét francouzského bestsellerového spisovatele Édouarda Louise. Diskusní platforma Inspirační fórum se bude věnovat tématu jídla, vesmíru, vody, komunit nebo umělé inteligenci. Sedmadvacátý ročník MFDF Ji.hlava proběhne 24.–29. října 2023.

Více informací o festivalu najdete na www.ji-hlava.cz.

Partnerem zpravodajství z MFDF je Arthouse Hejtmánek, Váš průvodce světem umění, www.arthousehejtmanek.cz

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Svět se mění a Ji.hlava je při tom

Do začátku letošní dokumentární Ji.hlavy zbývají dva týdny. Program nabídne více než tři sta padesát filmů. Mimo jiné přinese objevnou retrospektivu bratří Mélièsových a Václava Táborského, obrazy z podzemí charkovského metra, seniorky na kolech, fenomén deep fake i televizní pastory, kteří ovlivňují mezinárodní politiku USA. Chybět nebudou ani filmy natočené umělou inteligencí nebo portrét francouzského bestsellerového spisovatele Édouarda Louise. Diskusní platforma Inspirační fórum se bude věnovat tématu jídla, vesmíru, vody, komunit nebo umělé inteligenci. Sedmadvacátý ročník MFDF Ji.hlava proběhne 24.–29. října.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne 357 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 115 ve světové, 22 v mezinárodní a 17 v evropské premiéře. 

„Ji.hlava je místem, které přináší výrazné obrazy z celého světa, propojuje komunitu filmařů*ek a diváků*ček. Po filmech následují intenzivní diskuse podobně jako v rámci diskusní platformy festivalu Inspirační fórum. Originální hudební a divadelní doprovodný program doplňuje cena pro nejlepší českou dokumentární knihu či program pro děti a teenagery,“ zve do Ji.hlavy ředitel festivalu Marek Hovorka. „Festival je přístupný a otevřený všem divákům a divačkám, příležitostí setkat se se zajímavými osobnostmi před plátnem i v hledišti,“ přibližuje program letošního ročníku ředitel festivalu Marek Hovorka.

Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Filmy letošního programu odrážejí dynamické změny současného světa. „Svět, ve kterém žijeme, se rychle mění a letošní Ji.hlava přináší obrazy těchto proměn. Filmy v programu jsou tematicky i formálně velmi pestré a umožní nám si proměnu světa uvědomit a promyslet,“ dodává Hovorka. 

„Pokud bychom se podívali na program Ji.hlavy skrze témata uváděných filmů, vidíme snímky zachycující různé podoby práce, filmy tematizující stárnutí a zkoumající často nefunkční mezilidské vztahy, invazi technologií do našich všedních životů i politická témata ovlivňující životy milionů lidí v různých částech světa. Z uměleckého pohledu jde o filmy výrazné, osobité a pronikavé,“ říká Hovorka. 

K tématům letošního ročníku se váže třeba americký snímek Jiné tělo režisérské dvojice Sophie Compton a Reuben Hamlyn, ve kterém vysokoškolská studentka objeví, že její portrétní fotografie byly zneužity v pornografickém filmu vytvořeném metodou deep fake. Podobně se režisér snímku Další profil Armel Hostiou vydává do afrického Konga, aby zjistil, kdo mu ukradl identitu prostřednictvím facebookového profilu. Polský časosběrný dokument Dálky režiséra Mateje Bobrika pak zachycuje osud nepálského imigranta, kurýra s jídlem, který odešel do Polska za zdáním lepšího života.  Film Tonji Hessen Scheai a Michaela Rowleyho Modlitba za armagedon zachycuje, jak oslabují demokratické mechanismy ve Spojených státech amerických, ať jde o vlivné náboženské skupiny nebo populární televizní pastory. V sekci Souhvězdí, která představuje výběr z filmových festivalů, bude k vidění nový observační dokument čínského režiséra Wang Binga Mládí (jaro), sledující teenagery pracující v jedné z mnoha čínských textilek vyrábějící „fast fashion“ pro evropské oděvní řetězce. Film byl premiérově uveden letos na festivalu v Cannes.  

Neznámí bratři Mélièsové i Václav Táborský

„Kromě důrazu na aktuální filmovou tvorbu nabídne Ji.hlava unikátní příležitost ponořit se do díla výrazných filmařských osobností. Klíčovou francouzskou stopu v dějinách filmu přiblíží hned dvě přehlídky: jedna věnovaná bratrům Mélièsovým, druhá spisovatelce, scenáristce a režisérce Marguerite Duras. Naopak z českého dokumentárního filmu se zaměříme na dílo Pavla Kouteckého, kronikáře polistopadové cesty ke svobodě a kapitalismu, a Václava Táborského, který v sekci Český filmový fejeton přináší humorný a nečekaný pohled na oslavovanou kinematografii 60. let,“ přibližuje Hovorka letošní retrospektivy.

Objevná přehlídka bratrů Gastona a Georgese Mélièsových představí unikátní výběr z jejich díla, který takto ještě nebyl prezentován. „Spolupracovali jsme s nadací Cinémathèque Méliès – Les Amis de Georges Méliès a shromáždili všechny existující filmy, které dokládají snahu obou bratrů dokumentovat dobovou i historickou realitu,“ přibližuje retrospektivu její dramaturg David Čeněk. A dodává, že cílem přehlídky je ukázat, že Georges Méliès nebyl jen tvůrce fantaskních hříček. Na programu je osmadvacet krátkých filmů z přelomu 19. a 20. století, které zachycují například Dreyfusovu aféru, příběh Johanky z Arku nebo korunovaci anglického krále Eduarda VII. (mimochodem poslední film si u Mélièse objednal rovnou anglický královský dvůr).

Další letošní retrospektiva se zaměří na tvorbu letos pětadevadesátiletého Václava Táborského, průkopníka české obdoby cinéma verité, který natočil přes osmdesát krátkých filmů. Po srpnu 1968 emigroval do Kanady, kde působil jako pedagog; jeho tvorba zahrnuje jak fejetonistickou dokumentární satiru, tak celovečerní tvorbu pro děti. Jeho filmové práce ukazují trampoty českého člověka nejen v šedesátých letech minulého století. Ve spolupráci s Národním filmovým archivem letos Ji.hlava nabídne také sekci věnovanou českému filmovému fejetonu, která kromě snímků Táborského připomene i tvorbu Jiřího Papouška nebo Radúze Činčery. 

Zvláštní uvedení: Muž v černém i Jim Jarmusch

„Silné filmové zážitky nabídne hned několik snímků, které se staly událostí již při premiéře na letošním festivalu v Cannes. Čínský režisér Wang Bing, který navštívil Ji.hlavu v roce 2014, uvedl v Cannes výjimečný portrét žijícího hudebního skladatele Wang Xilina Muž v černém,“ upozorňuje Marek Hovorka. Protagonista film v Jihlavě uvede osobně. „Událostí Ji.hlavy bude také uvedení filmu Návrat k rozumu, k němuž hutný hudební doprovod složil a nahrál Jim Jarmush se svou kapelou,“ upozorňuje Hovorka. Film vznikl jako připomínka prvních, surreálně laděných filmů amerického avantgardisty Mana Raye. „Když vidíte vlak, Man Ray by byl pravděpodobně raději, abyste slyšeli zvuk oceánu,“ láká na film Jarmusch.

Diváci mohou vidět také snímek Blix Not Bombs režisérky Grety Stocklassy, který nabízí portrét světoznámého diplomata Hanse Blixe. Ten byl do roku 2003 inspektorem OSN pro mezinárodní kontrolu zbraní, angažoval se mimo jiné i v kauze, zda Irák vyrábí zbraně hromadného ničení.  „Když svět hoří, zavolejte Hanse Blixe,“ zazní ve filmu. „Proč se nám nedaří žít v míru?“ ptá se Stocklassa. Film doprovodí online debata s Hansem Blixem; do distribuce snímek vstoupí 9. listopadu. 

Ve spolupráci s NFA pak Ji.hlava uvede víc než století starý cestopisný snímek Divy veletoku Amazonky režiséra Silvina Santose. Film byl donedávna považovaný za ztracený a patří mezi klíčové snímky dějin jihoamerického dokumentárního filmu. Snímek bude uveden v rámci Světového dne audiovizuálního dědictví UNESCO. 

Opus Bonum: nomádky seniorky i rumunská detektivka

Jaký bude letos soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která prezentuje různorodé postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne patnáct snímků.  Ve výběru je například časosběrná Nomádská samota belgického filmaře Sebastiena Wielemanse o třech amerických seniorkách, pro které je automobil jedinou dostupnou variantou bydlení. Dokumentární mozaika Třetí konec hole slovenského režiséra Jaro Vojtka představí čtyři příběhy z romských osad na Slovensku; jejich protagonisté nezapadají do profilu majoritní společnosti, ale ani do své vlastní komunity. Důvodem je sexuální orientace, náboženská víra nebo tělesné postižení. Téměř detektivní snímek Odstrašující příklad zachycuje příběh rumunského seniora Constantina, který pracoval čtvrtstoletí v Turecku – a po návratu do vlasti zjistil, že je formálně považován za mrtvého. Režisérka Ilinca Călugăreanu však nakonec ve filmu zjišťuje, že všechno úplně jinak. 

Česká radost: krize mužství, lufťáci i útroby charkovského metra

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos patnáct filmů. „Diváci se mohou těšit hned na několik rovin: zajímavou linií jsou filmy natáčené v zahraničí a přemýšlející o současném světě v mezinárodním kontextu, ať jde o Čínu, Ukrajinu, Kyrgyzstán nebo Francii, silné příběhy vyprávěné prostřednictvím mezigeneračního dialogu: například ve filmu Chybění nebo Jiříkově vidění, nebo čisté soustředění na prostředky uměleckého filmu, což lze najít u filmů Ley Petříkové nebo Martina Ježka,“ zve na tradiční Českou radost Marek Hovorka.  

Tuzemské premiéry se dočká snímek Světloplachost slovenské dvojice Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík: Film zachycuje ukrajinský Charkov na jaře 2022, kde jediným bezpečným místem bylo tamější metro. „Rozhodli jsme se najít něco, co se nejvíce blíží ‚obyčejnému životu‘, a co nejlépe to zachovat: najít okamžik skutečné lidskosti v době zničující hrůzy,“ tvrdí tvůrci, jejichž snímek, nominovaný na Oscara, uvedl letošní ročník festivalu v Benátkách. Film vstoupí do českých kin na konci listopadu.

Premiérován bude i snímek Moje nová tvář režisérky Jarmily Štukové. Film přibližuje příběh Martiny, kterou její expřítel polil kyselinou: způsobil jí popáleniny třetího stupně a oslepil ji. Dokumentární portrét sleduje její životní příběh po tomto útoku: vyrovnávání se se ztrátou fyzické atraktivity, strach ze světa, který nevidí, i hledání nového smyslu života. „Když jsme začaly spolupracovat, byla tím útokem velmi traumatizovaná. S novináři se nestýkala a s natáčením dokumentu souhlasila jen s podmínkou, že kdyby chtěla, vše vyhodím do koše,“ říká režisérka o filmu, který vstupuje do kin 26. října.

Svůj nový film na festivalu představí také slovenská režisérka Viera Čákanyová. Poznámky z Eremocénu, žánrově na pomezí vědecké fantastiky a filozofického eseje, rozvíjejí představu země utvářené umělou inteligencí, v níž lidský prvek už nemá místo.

Historii bývalé věznice v Uherském Hradišti se věnují Jan Gogola ml. a Matěj Hrudička ve snímku Vězení dějin. Místo bylo proslulé brutalitou, násilím a nespravedlností: za protektorátu věznici využívalo gestapo, po válce se zde konaly lidové soudy a veřejné popravy a později tu byli vězněni a týráni lidé nepohodlní režimu. 

Do drsného světa hry zvané buzkaši, skupinového sportu na koních, vezme diváky*čky kyrgyzská režisérka Janyl Jusupjan filmem Atirkül ve světě opravdových mužů. Do maskulinní reality buzkaši vstupuje žena Atirkül s podnikavým duchem. Snímek sleduje všední dny svéhlavé milovnice koní, jejíž ambicí je postavit vlastní tým. „Někdy Atirkül klopýtne, ale vždycky se zvedne. To jsem se od ní naučila,“ říká režisérka o hlavní hrdince, která bourá genderové stereotypy.

Nad krizí mužství se ve svém filmu Pochcánek zamýšlí režisér Jan Hušek, který měl do třinácti let titulní problém: pomočoval se. Ve svém otevřeném videodeníku zachycuje fyzickou a duchovní transformaci na cestě od dítěte k muži. „Utekl jsem v noci z domu a při chůzi lesem jsem pochopil, že stát se mužem je už jenom na mně samotném,“ říká o filmu režisér. 

Česká radost dále nabídne dokument O Baripen – Odkaz Eleny Lackovej, který natočila režisérka Vera Lacková. Snímek přibližuje osudy romské buditelky a autorky slavné knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou Eleny Lackové a její pravnučky, zpěvačky Alžběty Ferencové alias Zey. Obě ženy, navzdory společensko-kulturním předsudkům, věnují svůj život umění. „Elena mě uchvátila svojí přirozenou lidskostí a na svou dobu nadčasovou emancipovaností. Náš film dýchá ženskostí a bojem za spravedlivý život,“ říká režisérka o filmu.

Mezi české bohémy pozve ji.hlavské publikum Kateřina Dudová Moje nebe je horší než tvoje peklo. Divadelní režisér Jan Kačena si přivodil v roce 2019 fatální otravu, která mu poškodila mozek. Zatímco jeho partnerka natáčí film jako vyznání lásky, on je ve stavu bezvědomí. Režisérka sleduje ve snímku okamžiky každodenního života tří blízkých: českého rapera Tylera Durdena, malíře Tadeáše Pochmana a filmové režisérky Heleny Papírníkové.

Filmový portrét postaršího „hipíka“ Iana s názvem La Reine představí pak v rámci České radosti režisér Nikola Klinger. Jeho hrdinu provázejí celoživotně drogy, jenže zatímco v 60. letech byly součástí kontrakultury, dnes se na levandulovou farmu daleko od okolního světa sjíždějí narkomani, kteří nehledají jinou nebo lepší společnost, ale přivážejí si sem tu svoji.

Osobitým filmovým portrétem místa je snímek Dream Steam režisérky Magdalény Kašparové, která zachycuje chatařskou oblast Poberouní prostřednictvím archivních materiálů i vzpomínek lufťáků. „Zpracovávala jsem paměť místa, zobrazení místního kulturního života a velký význam železnice pro celé Dolní Poberouní,“ říká režisérka.

V české soutěži je také krátký snímek Tělo-duše-pacient režiséra Jindřicha Andrše, který zachycuje netradiční formy výuky na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity. 

Film If I Ever Lose My Eyes Ley Petříkové pak zachycuje režisérčino setkávání s lidmi, kteří se různými způsoby pokoušeli a stále pokoušejí přesáhnout běžně vnímanou každodennost: horolezectvím, pomocí psychedelik, pobyty v komunitě, experimenty s vnímáním – nebo třeba filmem. 

Svědectví: popravy, Google a osvobození Édouarda Louise

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne dvanáct filmů. Za nablýskanou fasádu datového centra Googlu vezme publikum snímek Projekt 02 amerického tvůrce Adama Dillera, který odkrývá mocenské, mediální a ekologické souvislosti fungování této nadnárodní firmy v americkém státě Oregon.

Syrovým snímkem o bojovnících Islámského státu, kteří měli na svědomí sérii únosů, mučení a poprav západních novinářů*ek a humanitárních pracovníků*ic, jsou Únosci rukojmích, film, který natočila dánská dvojice Puk Damsgård a Søren Klovborg. Snímek skládá dohromady výpověď přeživšího dánského fotografa a rozhovory se dvěma bojovníky, které vede britský novinář, jehož přítele tato skupina popravila. 

 Z filmu Édouard Louis, transformace (režie: François Caillat)

Působivým portrétem slavného francouzského spisovatele současnosti je snímek Édouard Louis, transformace režiséra Françoise Caillata. Jednatřicetiletý Louis, který do své autobiograficky laděné literatury míchá filozofii a sociologii, je jednou z předních osobností francouzské literární scény. Ve filmu vypráví příběh nelehkého dětství, dospívání a dospělého života v nové sociální vrstvě. 

Fascinace a EXPRMNTL: zavedené osobnosti i nové talenty

Ani letos nebudou chybět filmové experimenty. Soutěžní sekce Fascinace uvede dvě desítky filmů z celého světa: například z Mexika, Norska, Kanady, Jižní Koreje, Taiwanu, Kuby nebo Tuniska. V programu jsou jak filmy zavedených autorů*rek, jejichž tvorbu už ji.hlavské publikum mělo možnost vidět, tak úplně nová jména. Představí se výrazné osobnosti světové experimentální scény jako Dietmar Brehm, Steve Reinke, Mike Hoolboom, Thomas Kutschker či Karel Doing, ale zároveň jako každý rok sekce objevuje i úplně nové talenty. „Práce experimentátorů a experimentátorek s přírodními motivy, prozkoumávání krajin, obtisky, ozvěny a stíny rostlin i zvířat, mají většinou naléhavý environmentální podtón. Fascinující na těchto filmech pořád zůstává, jak koncepční volba vyjadřovacích prostředků může zdůrazňovat tematické naléhavosti,“ říká dramaturgyně experimentálních sekcí Andrea Slováková. Tvůrci*kyně ohledávají možnosti digitálního obrazu, práce s found footage nebo i s klasickými filmovými technikami, či snímají svět skrze vlastnoručně vyrobené čočky, filtry nebo algoritmy.

Dokumentární Ji.hlava přináší tradičně také soutěž českého experimentu. Exprmntl.cz. letos nabídne dvě desítky snímků.„Do české soutěže se vracejí autorky a autoři, kteří v uplynulých letech v Ji.hlavě představili své progresivní uvažování nad audiovizuálním zachycením světa, ale jako obvykle také objevujeme nastupující generaci talentů,“ přibližuje Slováková přehlídku, ve které se díla zavedených autorů (Franz Milec, Lucie Rosenfeldová, Vladimír Turner) potkávají se studentskou tvorbou z filmových i výtvarných škol. Svůj Zákon času na Ji.hlavě představí například video umělkyně Adéla Babanová, jejíž prostorová filmová instalace měla premiéru na skupinové výstavě Shifted Realities v pražské Galerii Rudolfinum letos na jaře, kde ji navštívilo třicet tisíc diváků.

Fascinace AI: chatboti a já

Nesoutěžní retrospektivní sekce Fascinace letos nabídne přehlídku filmů, jejichž spoluautorkou je umělá inteligence. „V minulosti jsme viděli mnoho filmů, ve kterých nástroje a výpočetní procesy pomáhaly tvůrcům a tvůrkyním s dotvářením jednotlivých složek díla. Dnes se díváme na díla, v nichž je role AI autonomní,“ říká Andrea Slováková a dodává, že rozmanitost přístupů ukazuje výběr třinácti děl. Téma identity je prezentováno například proměnami jednoho fotografického portrétu ve filmu Já, já a zase já: a vytvořila jej neuronová síť ve spolupráci s chatboty. Stejně tak umělá inteligence kriticky zkoumá předsudky ve vlastní tvorbě – ve snímku Tvář teplouše. AI stojí i za filmem Buďme přáteli!, pro který stvořila obrazy, zvuky, texty, básně, střihovou skladbu a v některých případech i vyprávění. Klasik experimentálního filmu John Smith pak ve spolupráci s AI vytvořil velkoměstskou symfonii v algoritmickém překladu.

Krátká radost: zdarma k vidění na dafilms.cz. O vítězi rozhodne online hlasování

Nedočkaví milovníci*ice dokumentu se mohou naladit na Ji.hlavu ještě před jejím zahájením. Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře budou 9.–29. října 2023 dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 22. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi*ce Ceny publika DAFilms, která bude vyhlášena na slavnostním zahájení Ji.hlavy. Všichni hlasující diváci budou zařazeni do slosování o tři roční předplatné DAFilms. „V Krátké radosti máme letos filmy ze všech kontinentů. Dbáme na zastoupení různých režijních přístupů a tvůrčích metod,“ přibližuje výběr dramaturgyně Ji.hlavy Andrea Slováková.

Sedmadvacátou znělku natočil Albert Serra

Festivalovou znělku sedmadvacáté Ji.hlavy vytvořil katalánský režisér Albert Serra, kterého legendární filmový časopis Cahiers du cinéma zařadil mezi patnáct nejdůležitějších mladých režisérů*ek poslední dekády. „Kdysi jsem v jednom rozhovoru řekl, že jsem se rozhodl stát se filmařem proto, abych si mohl dělat legraci ze světa. Dali to do titulků, a napsané velkým písmem mi to připadalo ještě pravdivější. Myslím, že je to nejzdravější postoj, který může umělec zaujmout. Celá moje práce z tohoto principu vychází. Ji.hlavu miluji. Miluji festival,“ říká režisér označovaný za „objev canneského festivalu“. Znělka ke zhlédnutí zde.

Kdo zasedne v porotě?

I letos rozhodne pětičlenná porota v sekci Opus Bonum nejen o držiteli hlavní ceny, ale také o nejlepší kameře, střihu nebo sound-designu. Členy budou francouzská střihačka Dominique Auvray, americký spisovatel a pedagog Michael Renov, česká režisérka Adéla Komrzý, britský kurátor a filmař Christopher Small a režisérka Una Gunjak z Bosny a Hercegoviny. 

 Profesní ceny budou uděleny také v sekci Česká radost, která se v Ji.hlavě setká ve složení: česká filmová publicistka Kamila Boháčková, íránský režisér Kaveh Daneshmand, slovenský režisér Robert Kirchhoff, spisovatelka Klára Vlasáková a režisérka Lucie Králová. 

O výherci nejlepších experimentálních filmů v sekci Facinace a Exprmntl.cz rozhodne tradičně rodinná porota, letos ve složení ukrajinská režisérka a střihačka Anna Kryvenko a její matka Iryna Kryvenko. 

V porotě Svědectví zasednou islandský spisovatel Andre Magnason, česká analogická astronautka Lucie Ráčková a kanadský publicista, známý z podcastu věnovanému kritice současného technologického průmyslu, Paris Marx. 

Udělena bude i Cena za nejlepší VR dílo. O laureátovi rozhodnou mimo jiné česká umělec a laureát loňské Ceny Jindřícha Chalupeckého Vojtěch Radakulan nebo maďarská expertka na AI Bujdoso Gyöngyi. 

Autorem ji.hlavských festivalových cen je od roku 2021 česko-argentinský výtvarník Federico Díaz.

Inspirační fórum: hledání spravedlivého a svobodného světa

Jak mít dost jídla pro všechny a nezničit planetu? Je vesmír živý? Komu patří voda? Mohou komunity nahradit stát? Jak umělá inteligence změní naše životy? Inspirační fórum zve na šest dní debat a rozhovorů. Nad tématy souvisejícími s vodou, umělou inteligencí, vesmírem, komunitami a jídlem budou diskutovat významné osobnosti tuzemské i světové vědy, filozofie, umění, ale také lidé z praxe. „Snažíme se hledat možnosti spravedlivějšího a svobodnějšího světa. Chceme, aby na Inspiračním fóru probíhala živá debata o současnosti a budoucnosti otevřená pro všechny,“ říká vedoucí Inspiračního fóra Tereza Swadoschová.

 Výrazným hostem letošního ročníku fóra bude islandský spisovatel a dokumentarista Andri Snær Magnason, který se ve své práci dlouhodobě zabývá tématem globálního oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny moří, ale třeba i dopadem klimatické změny na korály. Ve své tvorbě pak hledá způsob, jak o klimatické krizi srozumitelně mluvit: prostřednictvím vědy, rodinných příběhů a mytologie. Magnason vystoupí ve dni věnovanému tématu vody.

O tom, odkud se vzal život a co vůbec znamená být živý, bude diskutovat americká teoretická fyzička a astrobioložka Sara Imari Walker, která se ve své práci zabývá podstatou života – jak lze život definovat, má-li nějaké zákonitosti, jaký je rozdíl mezi živou a mrtvou hmotou a kdy vlastně vzniká. Pracuje také s teorií, že čas je materiální vlastnost.

Inspirační fórum otevře také velké téma umělé inteligence. O svých zkušenostech výzkumníka a vývojáře, který „učí umělou inteligenci myslet“ promluví Stanislav Fořt, který se výzkumem AI zabýval například v amerických společnostech Google a DeepMind. 

K tématu komunit, v rámci kterého proběhnou diskuze o výhodách i limitech komunitního života, pak Inspirační fórum nabídne debatu s názvem Nadšením nájem nezaplatíš. Kulturní publicisté a publicistky ze stejnojmenné iniciativy v ní budou mluvit o tom, proč se rozhodli upozornit na své neudržitelné pracovní podmínky a zamyslí se nad tím, jakou mají kulturní rubriky v českých médiích budoucnost.

Inspirační fórum také představuje nový web: https://www.inspiracniforum.cz/. 

Dokumentární kniha – užší nominace

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos už potřetí udělí Cenu za nejlepší dokumentární knihu. Ji.hlava tradičně zkoumá dokumentární východiska nejen ve filmech, ale i v rozhlasové tvorbě, počítačových hrách, virtuální realitě nebo divadelních projektech. Dokumentární perspektivou nahlíží také na českou literaturu, která přispívá k reflexi doby i přemýšlení o minulosti. 

V porotě letos zasedl dokumentarista Ivo Bystřičan, nakladatel Juraj Koudela, programový ředitel Hitrádia Vysočina Bedřich Musil, spisovatelka Magdaléna Platzová a básník a šéf kulturní rubriky Seznam Zprávy Jonáš Zbořil. 

„Nominovaná jedenáctka knih podává bohatý obraz o obyvatelích současného světa a ukazuje nejrůznější přístupy k tomu, co představuje ‚dokument.‘ Škála je široká: od uměleckého zpracování, kdy se čtenář dostává pod povrch skrze poezii a obrazy, přes klasičtější formu uchopení problematiky, založenou na podrobné rešerši, reportáži, rozhovorech, analýze. Každá z těch knih je nenahraditelný unikát, což by se ostatně dalo říct o všech třiceti knihách prezentovaných v prvním kole, z nichž naše porota jedenáctku vybrala. Celou tuto soutěž ostatně vidím jako oslavu nezpochybnitelných možností, které kniha dosud má. Kniha jako umělecké dílo, partner v dialogu, učební pomůcka, objekt emocí, nástroj poznání a změny,“ říká porotkyně Magdaléna Platzová. Vítězná dokumentární kniha získá finanční odměnu 30 tisíc korun. 

Nominace: 

Den byl pro mě krátkej: Paměti hrdé Romky (Olga Fečová, Kher / Paseka, 2022)

Ještě pořád můžeme tančit (Mína Krejčí, Protimluv, 2022)

Každý den je nový (Lucie Lomová, Labyrint, 2022)

Kongo severu (Jiří Černický, dybbuk, 2023)

Máma má alzheimera (Luboš Hacala, CPress, 2022)

PIKO: Na životech feťáků záleží (Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal, Alarm, 2022)

Rozumět televizi (Lucie Králová, NAMU, vyd. 2022)

Toho dna se dotýkám už málo (Martina Lupínková, Lenka Chánová, wo-men, 2022)

Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Vojtěch Pecka, Alarm / Utopia Libri, 2023)

Vystřihni – nalep: Jak post-digitální tisk a ziny vzkřísily papírová média (Miloš Hroch, Akropolis, 2022)

Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011– 2022 (Vojtěch Boháč, CPress, 2022)

Dokumentární bude i divadlo!

Ani letos nepřijdou zkrátka přízvivci*kyně divadla. V rámci doprovodného programu se představí například divadlo FESTE, které zpracovalo studii Roberta Misika Falešní přátelé obyčejných lidí. V režii Jiřího Honzírka představení mapuje motivace těch, kteří volí populistické strany. Ve hře Fa(r)mu! pak satirický autor S.d.Ch. a producenti oceňované Zkoušky umění zpracovávají kauzu uniklých soukromých emailů pedagogů FAMU. Představení odráží situaci i na jiných vysokých školách, například na DAMU, AVU či UMPRUM.

27. MFDF Ji.hlava proběhne 24.–29. října 2023. Akreditace lze zakoupit na ji-hlava.cz.  Více informací najdete také na festivalovém Facebooku, Instagramu nebo TikToku. 

Nové hlavní partnerství MFDF Ji.hlava:  stavební firma GEMO a.s.

Dokumentární kniha – užší nominace

Den byl pro mě krátkej: Paměti hrdé Romky (Olga Fečová, Kher / Paseka, 2022)

Romská ikona Olga Fečová představuje svůj život v knize, která na půdorysu individuálního osudu vypráví příběh Romů v československém prostoru. Přímočarým jazykem zachycuje zážitky se svéráznými obyvateli zmizelého světa tradičních osad, staroměstských pavlačí, nouzových kolonií v pohraničí a při tom jakoby mimochodem odhaluje své myšlenkové obzory. 

Ještě pořád můžeme tančit (Mína Krejčí, Protimluv, 2022)

Kniha je veselým i smutným vyprávěním o životě české emigrantky, která pracuje v ústavu pro přestárlé v Austrálii. V dobře zajištěných penzionech vše funguje správně a racionálně, jediné, co se tomu vymyká, jsou stárnoucí či přímo stará umírající těla rezidentů. 

Každý den je nový (Lucie Lomová, Labyrint, 2022)

Komiksový deník přináší den za dnem nejen všední, vtipné i dojemné zážitky z jednoho roku autorčina života, ale originálně také ukazuje možnosti spontánního psaní a kresby. Zcela samozřejmě přitom překračuje hranice ryze osobního k mnohem obecnějším tématům, jako je stárnutí, péče o blízké, dospívání dětí, přátelství nebo každodennost umělecké tvorby. 

Kongo severu (Jiří Černický, dybbuk, 2023)

Máte za to, že je nemožné vypravit se do nejtemnějšího srdce Afriky, Zairu neboli Konga, pěšky s batohem na zádech a s jedním dolarem na den? Není mnoho těch, kteří něco takového uskutečnili. Na počátku devadesátých let, pár let po revoluci, se Jiří Černický vydal „jen tak nalehko“ prozkoumat jedno z nejtajemnějších, nejméně probádaných a nejnebezpečnějších území na světě. 

Máma má alzheimera (Luboš Hacala, CPress, 2022)

Skutečný příběh rodiny, která se starala o maminku trpící Alzheimerovou chorobou. Jak se vypořádali s nemilosrdně se zhoršujícím stavem způsobujícím vzájemné odcizování? Jak se srovnali s tím, že se pro maminku postupně stávají bezejmennými tvářemi, které vůbec nepoznává? Jak řešili nutné praktické změny související s devastující nemocí? Odpovědi najdete v tomto upřímném vyprávění.

PIKO: Na životech feťáků záleží (Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal, Alarm, 2022)

První publicistická kniha, která do hloubky mapuje užívání nejznámější české drogy. Postupuje chronologicky od prvních vařičských bytů v komunistickém Československu až do současnosti. 

Rozumět televizi (Lucie Králová, NAMU, vyd. 2022)

Lucie Králová přináší unikátní kritickou reflexi vnitřního života České televize v oblasti dramaturgie dokumentárního filmu. Ukazuje, jak aktéři v televizi chápou dramaturgii a žánr, jaké představy mají o divácích i autorech a jak „rozumějí televizi“. 

Toho dna se dotýkám už málo (Martina Lupínková, Lenka Chánová, wo-men, 2022)

Kniha přináší životní příběhy lidí se zkušeností s poruchami příjmu potravy, kteří se zotavili nebo uzdravili. Motivací literární redaktorky a editorky Martiny Lupínkové byla vlastní zkušenost s poruchou příjmu potravy. Pětiletá práce na knize pro ni představovala jistou formu terapie a uzavření této osobní životní kapitoly. 

Továrna na lži (Vojtěch Pecka, Alarm / Utopia Libri, 2023)

Kniha Továrna na lži od sociologa Vojtěcha Pecky ukazuje na konkrétních příkladech z českého i světového kontextu, jak funguje výroba klimatických dezinformací.

Vystřihni – nalep (Miloš Hroch, Akropolis, 2022)

Fanziny se zrodily ve třicátých letech minulého století v kruzích fanoušků sci-fi, ale později je dalece přerostly. Zinoví kutilové si přitom vystačili s nůžkami, lepidlem a levnou tiskárnou. Mediální teoretik Miloš Hroch v původní české studii zkoumá fungování těchto malonákladových publikací a neoficiálních časopisů v post-digitální době, kdy se přesyceni virtualitou vracíme k analogovým médiím. 

Křest nového sci-fi románu Zefkovo probuzení od Marka Mullera se odehraje v sobotu 14. října v divadle pražského Rock Café. A co víc? Kapela One Hit Wonders zde představí originální akustické verze hitů z osmdesátých, devadesátých i nultých let, z nichž mnohé znáte právě z Radia 1.