Editor, hudební publicista, autor a moderátor John Doran (The Quietus, Guardian music, BBC Radio 6 Music) tvrdí, že heavy metal je poslední skutečnou formou masového modernismu. Ve své dokumentární přednášce What Is This That Stands Before Me? Heavy Metal And Modernism sleduje některé z jeho mnoha revolučních etap v průběhu uplynulého půlstoletí plného kulturních invencí a převratů, počínaje průkopníky Black Sabbath a ranými sedmdesátkami v birminghamském Astonu, odkud se heavy metal nezastavitelně šíří do všech koutů světa a po cestě nabírá Mayhem, Napalm Death, Sunn O))).

Doranovu heavy metalovou exkurzi po vizuální stránce doprovází umělkyně a filmařka Sapphire Goss, která z archivních 8mm a VHS záběrů živě sestavuje enigmatické obrazové koláže. To vše s jedinečným soundtrackem nahraným norskou noise-rockovou formací Årabrot, Markem Pilkingtonem ze Strange Attractor Press a elektronickým umělcem Ghost Writerem.

Přednáška je součástí Synapse Knowledge 2024 a proběhne v MeetFactory v neděli 23. června před koncertem Chelsea Wolfe.

Vstupné:
zdarma pro držitele lístku na koncert Chelsea Wolfe
samostatně za 150 Kč v předprodeji na webu MeetFactory & v síti GoOut

     Prožijte Svatojánskou noc v kostele U Salvátora! (Salvátorská 1045/1, 110 00 Praha 1) Zveme vás na meditativní večer, který naplní ambientní hudba, tibetské mísy, gongy, smyčcové nástroje a samozřejmě varhany. Nový koncept hudebně – komunitních událostí Sonic Meditation varhanice Katty, bude hostit její přátele z hudebního prostředí. Společně vytvoří uvolněný večer v prostorách kostela, jak ho neznáte. Hudbu můžete svobodně vnímat vsedě, vleže i v pohybu. Vše samozřejmě s respektem k tomuto sakrálnímu místu. Tento letní nedělní večer nabídne zklidnění a energii pro začátek nového týdne.

Vstupenky v předprodeji na GoOut: https://goout.net/…/sonic-meditation-katta…/sztelex/

LINE UP:

19:00 Josef Sedloň (dj set)

20:00 Stanislav Abrahám (zvuková terapie)

21:00 Katta + Havlovi (live)

22:15 Pierre Urban (dj set)

Katta

Každoroční koncert varhanice Katty u Salvátora je intenzívním, vtahujícím zážitkem. Katta rozeznívá zvukově unikátní salvátorské varhany, s nimiž je srostlá, nezaměnitelným způsobem, přičemž k cestě do hlubin zvukové meditace zve hudební hosty, kteří účinek magického letního večera v kostele ještě zesílí. Katta je nepřehlédnutelná – bosonohá varhanice, andělsky éterická i zemitě živelná. Katta má za svou úctyhodnou mezinárodní kariéru jako klasická varhanice a cembalistka, která ji přivedla do nevýznamnějších katedrál i koncertních sálů. Přelomovým momentem na její cestě se stalo objevení svého vlastního autorského potenciálu, který se plně projevil na albu Vox Organi, které vyšlo u berlínského labelu Emika Records (2023). Její hudba pohlcuje, fascinuje, uzdravuje… A přivádí do kostela novou generaci publika, hledajícího, otevřeného a hledícího dopředu.

Irena a Vojtěch Havlovi je legendární hudební duo – manželská dvojice, které společně tvoří od poloviny 80. let. Od počátku se vyznačovali neortodoxním přístupem ke kompozičním postupům a interpretačním technikám a postupně si vytvořili svůj vlastní nezařaditelný, stylově mnohovrstevnatý hudební jazyk, který je přesto posluchačsky přístupný a své fanoušky si našel i daleko za hranicemi České republiky. Aktuálně vydali nové album Four Hands, v němž zní klavír a varhany, někdy společně, jindy samostatně, vždy však čtyřručně. Oba manželé se při hře přirozeně doplňují a vytvářejí jeden hudební organismus. Pro album jsou typické repetitivní motivy inspirované minimalismem a vrstevnatá melodičnost s místy až meditativním charakterem.

Zvukový umělec Stanislav Abrahám vystoupí s akustickou zvukovou koupelí, ke které využije velký gong o průměru 80 cm. Zvuk tohoto nástroje má velmi široké spektrum. Jak po stránce zvukových vibrací, které zasahují až do ultrazvukového pásma, tak po stránce hudebního výrazu, kdy jemný harmonický dron lze vygradovat do intenzivní, respekt budící zvukové stěny, vyplňující celý prostor. Tuto akustickou část doplní ještě hrou na kameny a melodické „ufo Sundrum“ z dílny českého výrobce. Krásné tóny nástroje přetvoří v konejšivé zvukové plochy prostřednictvím digitálních efektů.

DJ, promotér a moderátor Radia 1 Josef Sedloň je jedním z nejvýznamnějších českých propagátorů a kolektorů ambientní hudby. Ambient prostřednictvím pořadu Seance, ale i v dalších relacích na Radiu 1 nebo ČRo Vltava, pouští už více než 30 let. Organizoval, také stovky hudebních koncertů včetně legendárních průkopníků ambientní hudby (Harold Budd, Hans-Joachim Roedelius, Laraaji, Mathias Grassow, Alio Die ad.).

Pierre Urban je dj a organizátor tématických akcí pod platformou GOODGOOD. Jedna z aktivit jsou také akce komunitního charakteru Ambient sessions, které probíhají vždy na speciálních místech. Ambientní hudba je propojovacím prvkem pro kombinaci více faktorů. Proměna do vizuálně a esteticky atraktivního prostoru, zapojení čtení, jógy, dýchacích technik, masáží, čajových obřadů, nebo jiné kreativní činnosti.

LAMENT: PRŠÍ V PRÁZDNÉM DOMĚ

(experimentální rap)

Básnický rap Jakuba Čermáka (Cermaque) poháněný vtahujícími beaty Pavla Kielbergera nabízí na novém albu zuřivý souboj mezi touhou a skepsí, zvědavostí a kolapsem, něhou a únavou.

Prší v prázdném domě. Tak se jmenuje první společné album písničkáře a rapera Jakuba Čermáka (Cermaque) a producenta a bytostného experimentátora Pavla Kielbergera. Rozmach a patos se tu mísí s intimitou a niternou otevřeností. Visuté zahrady rozmanité elektroniky propojují kaskády živelně se valících veršů. A nad vším se vznáší mžení kytarových ploch a odér intenzivního a netrpělivého hledačství.

„V létě 2022 jsme si dali s Pavlem první zkoušku, abychom oživili písně z mé nikdy nehrané rapové desky Lament pro účely její pódiové prezentace. O rok a několik desítek koncertů později už jsem v údrnickém studiu Aluna rapoval vokály do 12 zbrusu nových, tentokrát společných skladeb,“ vypráví Cermaque.

Jakkoliv desce dominují košaté rapové texty, servírované s příslušně energickou vehemencí, řadit desku žánrově k hiphopu by bylo nepřesné.

 „Určité momenty alba nemají ke klasickému rapu s hiphopově vycházejícím základem daleko, naprostá většina desky ale byla více ovlivněna hudbou, se kterou žánrově nemá tolik společného (progresivní rock nebo abstraktní/netaneční elektronická hudba). Inspirace nejsou doslovné, ale spíš konceptuální nebo čistě technické, “ vysvětluje Kielberger a nechává nahlédnout do své tvůrčí metody:

„U elektronické hudby vnímám jako inspirativní střet světů techniky a imaginace. Elektronická kompozice mě učí oprostit se od přemýšlení čistě v rámci not, tónů a akordů, a vnímat spíše barvy zvuků, jejich charaktery.“

Má deska téma? „Netuším,“ přiznává Čermák. „Jestliže moje předpandemické  album Lament bylo svého druhu bohoslužbou za „svět, co čeká na restart“, dalo by se o jejím hudebním pohrobkovi snad uvažovat jako o desce ranně postapokalyptické. V proměněném světě jako bych se už nechtěl tolik kutat v pochybách o směřování civilizace a cedit mezi zuby další a další detaily našeho kolektivního selhání. Samospád múz mě vrhá spíš ke kořenům, znovupromýšlení základních zkušeností, počitků, termínů a hodnot. K artikulaci a hájení principů, které, jak pevně věřím, všechny krize přetrvají: jako je něha, vzájemnost, laskavost, odpuštění, ale třeba i touha, hlad a zvědavost, které se zuřivě snažím bránit před skepsí, okolním kolapsem i vlastní únavou.“

Čermákův o generaci mladší spoluhráč a tvůrčí fantom vycházející plzeňské scény Pavel Kielberger se kromě produkce a kompozice postaral i o mix celé desky.

Album pak ve studiu JáMor zmasteroval kapelní spřízněnec a orákulum Ondřej Ježek. O výtvarno na přední straně coveru se stejně jako u desky Cermaque: Lament postarala Julie Ježková.

Všechny hudební základy písní byly nahrány v kuchyni bytu na Karlíně během první poloviny roku 2023, všechny vokály a kytary pak byly nahrány během jednoho červencového týdne ve studiu Aluna.

Nejbližší koncerty:

8. 4. Praha, Dejvická Clubovna (křest desky)

10. 5. Teplice, 23:23 (křest desky)

11. 5. Hlohová (Tátofest)

26. 5. Řevnice, Dřevák

31. 5. Rtišovice u Příbrami (festival Odraz)

Výsledky k prolistování

Jedna výtečná deska na jeden prosincový den. Hudebně obsedantní magazín Reflektor, který můžete na Radiu 1 ladit každou středu večer, naděluje posluchačům adventní kalendář. Od 1. prosince až do vánočních svátků na sociálních sítích postupně představí 23 nejlepších českých alb roku 2023.

„Každý den na vás vysypeme jedno video. A půjdeme postupně – 23 míst a 23 desek za rok 2023 podle nás. Adventní kalendář zakončíme symbolicky na štědrý den,“ říká programový ředitel Radia 1 a spoluautor Reflektoru Zdeněk Lichnovský. Pořad s ním už od května 2019 připravuje Vojtěch Tkáč, který k vánočnímu nápadu dodává: „Zkrátka česká hudba, která nás nejvíc bavila v uplynulém roce. Každé dopoledne na všech našich profilech napříč sociálními sítěmi.“

Jednotlivá políčka adventního kalendáře můžete v podobě krátkých videí otevírat skrz profily Reflektoru na Instagramu, Facebooku, TikToku a YouTube. Objevovat se budou zároveň také na oficiálních sítích Radia 1. O natáčení a editace se postaral Martin Nouza, sváteční grafiku dodala Zuzana Domínová. Bilance nejzajímavějších alb roku 2023 v prosinci neminou ani samotné vysílání Radia 1. Reflektor můžete poslouchat živě každou středu od 20 do 21 hodin. Partnerem pořadu je Marshall – zvuk z velkých koncertních pódií do vašich uší bez jediného kompromisu.

Instagram: https://www.instagram.com/reflektor_cz/

Facebook: https://www.facebook.com/ReflektorR1

TikTok: https://www.tiktok.com/@reflektor_r1

YouTube: https://www.youtube.com/@ReflektorR1

Moderna – Floex Ensemble (12. 12. 2023)

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (nám. Jiřího z Poděbrad)

     Hudební cyklus Moderna kulturní platformy GOODGOOD, představuje lokální hudební skladatele a skladatele moderní a neoklasické klasické hudby v netradičních prostorech architektonické moderny. Podobně jako architekti a umělci přistupovali ke svým stavbám inovativně, tak i vystupující autoři a autorky přistupují ke své tvorbě progresivně a posouvají hranice tradiční klasické hudby jak v kompozici, tak např. s lehkým zapojením elektronických instrumentů.

Floex Ensemble:

     Nová inkarnace ceněného projektu Floex, za kterým stojí skladatel, elektronický producent a klarinetista Tomáš Dvořák, se svým způsobem vrací k jádru, čirému kouzlu, k obnaženým, však suverénním, organickým podstatám skladeb. Komorní sextet špičkových muzikantů dává dech Dvořákovým skladbám. Na jejich citlivé aranži se výrazně podílel skladatel a multiinstrumentalista Jan Šikl. Repertoár obsahuje především Floexovy soundtracky, jako je Machinarium, Samorost, či Papetura, které provázely a zásadním způsobem formovaly duch nejen her od Amanita Design. Dojde však také na rearanže skladeb studiových desek. V nejčerstvějším projektu Floex Ensemble provází bubeník robot Josef. A stroje tančí. Živočišná energie vtrhne do digitálního království, aby si vzala co nejvíc z jeho příjemně chladivých virtuálních stěn. Floex je mediátor, tlumočník mezi vášní tance, živou hudební expresí a precizní elektronikou. Tyto světy propojuje a obohacuje. Floex je čistá energie i napětí. V rámci projektu Ensemble odhaluje svoji jemnější, však o to naléhavější polohu moderní hudby v klasickém nástrojovém provedení.

Místo konání koncertu: Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

     Kostel na první pohled upoutá velkými prosklenými hodinami s číselníkem o průměru 7,6 m na 42 metrů vysoké ploché věži založené v celé šíři stavby. Tato osobitá moderní stavba z let 1928–1932 inspirovaná starokřesťanskými vzory je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika a evokuje Noemovu archu. Zajímavostí této nejvýznamnější české sakrální stavby 20. století je absence kazatelny. V roce 2018 byl v kostele instalován nový kamenný oltář, který se od Plečnikova zcela pravoúhlého interiéru liší svým oválným tvarem. Oltář je umístěn čelem k lidu; nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl zhotoven z jednoho kusu bílého Carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu stavby. Obsahuje ostatek svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu Srdci Páně.

Vstupenky v předprodeji na GoOut: https://goout.net/cs/listky/moderna-floex-ensemble/uciv/

Facebook událost: https://www.facebook.com/events/695850282141136

Program:

20:00 Otevření dveří

20:30 Floex Ensemble

VIDEO: https://youtu.be/Nzrq6J_ZacI?si=GAd1V3yb8LMlSTLU

PROMO FOTKY: https://bit.ly/FloexEnsemblePromoPhots photo credit: Michael

Romanovský

GOODGOOD

web: www.goodgood.cz

Instagram: https://www.instagram.com/goodgood.cz/

Floex

web: https://floex.cz/

Instagram: https://www.instagram.com/floex1/

Koncert se bude konat s podporou Ministerstva kultury ČR.

TZ – Vychází první singl z nového akustického alba Katarzie

Prvním singlem z nového alba zpěvačky, skladatelky, textařky a producentky Katarzie je píseň Piesok. V baladicky laděné písni, která album Šťastné dieťa otevírá, zprostředkovává pocity stesku po vztahu, který se vynořuje ze vzpomínek: „Ponáram ruku do piesku, jemnosť mi pripomína obrys, čo nemá hranice. Ako keď ťa hladkám po chrbte, pamäť premieta z vnútra viečok na mihalnice. … Vidíš krásu v každom, preto ju vidíš vo mne… učíš všetkých, ako sa cítiť voľne…“ Text se s hudbou mísí do obrazů a emocí, které se okamžitě přenášejí na posluchače, a přitom si v něm každý může najít kus svého vlastního příběhu. Právě díky svým osobitým textům bývá Katarzia označována za hlas své generace. S otevřeností a empatií v nich mluví o aktuálních pocitech žen skrze obrazy mezilidských vztahů v současném světě.

K písní Piesok zároveň vychází lyric video Davida Babky laděné do vizuálu celého alba, který vznikl s využitím umělé inteligence ve spolupráci fotografického dua shotby.us a grafického designéra Jiřího Mocka ze studia Permanent Office.

Lyric video je ke zhlédnutí zde:

Singl je dostupný na všech streamovacích platformách: https://lnk.to/piesok

Štastné dieťa je zpěvaččiným šestým studiovým albem a tentokrát je ryze akustické. Všech deset nových písní složila Katarzia na pianinu, které zdědila po prarodičích a nedávno přestěhovala z Košic do Prahy. Album bylo nahráno ve studiu Sono Records Doupě a produkoval jej Petr Ostrouchov, který na něm zároveň hraje na kytary. K nahrávání si Katarzia dále přizvala mladou slovenskou pianistku Kristínu Smetanovou, bubeníka Romana Víchu a basistu Tomáše Lišku. V písni Piesok hostuje na trubku švédský trumpetista Oskar Stenmark a vokalistka Stephanie Alvarenga, kteří oba žijí v New Yorku.   

Album Šťastné dieťa vyjde 6. října na CD, LP a digitálně. Katarzia album pokřtí spolu s kapelou ve složení Oliver Lipenský (bicí), Laura Jašková (baskytara) a Robin Galia (piano) na dvou koncertech v pražském klubu Jazz Dock 10. a 11. října 2023.

Výroční Velká sedma 2022

Výroční Hitparáda R1 2022

Zúčtování s rokem 2022

Reflektor

Best of Chuť žít 2022

Frankův divokej rok (Best Of 22) František Převorovský w/ Jakub Šponer

Bilanční Šejkr

https://www.fullmoonzine.cz/sejkr-95-zatim-dobry

Best of Breakbeat Conference 2022

Cluster – TOP tracks of 2022

Shadowbox – TOP 2022

Bruk Out – The Best Of 2022

http://www.ghettoroad.com/2023-2/

Unizone – 2k22 MOST FAVE RELEASES

https://www.buymusic.club/list/unizone-2k22-most-fave-releases–1

Novinky na alternativní scéně – TOP 50 desek 2022

TOP 50 ALBUMS – BEST OF 2022 (just chronologically)

BONOBO – Fragments / Ninja Tune

LOWTOPIC – Maddalena / LUKINS

BLUTCH – Terre Promise / Astropolis

SVEN HELBIG – Skills / Modern

FORT ROMEAU – Beings of Light / Ghostly International

MOONCHILD – Starfruit / Tru Thoughts

BLINDSMYTH – All that Fiberglass / Connaisseur

KEELEY FORSYTH – Limbs / Leaf Label

NILÜFER YANYA – PAINLESS / ATO

MAX COOPER – Unspoken Words / Mesh

SUBJECTIVE (Goldie & James Davidson) – The Start of No Regret / Subjective

JON GURD – Phoenix / Anjunadeep

WET LEG – Wet Leg / Domino

KAE TEMPEST – The Line is a Curve / Fiction

TSTEWART – Elysian / Mercury KX

AWE KID – Body Logic / Atomnation

TESS ROBY – Ideas of Space / SSURROUNDSS

FONTAINES D.C. – Skinty Fia / Partisan

JAMES HEATHER – Invisible Forces / Ahead Of Our Time

VEGA TRAILS – Tremors in the Static / Gondwana

SOCCER96 – Inner Worlds / Moshi Moshi

EMILIE LAVIENAISE-FARROUCH – Ravage / 130701

ABUNAI – Chrysalis / Tartelet

FORGIVENESS – Next Time could be your last Time / Gondwana

DAY WAVE – Pastlife / PIAS

WORDCOLOUR – The Trees were buzzing, and the Grass / Houndstooth

LAUNDER – Happening / Ghostly International

VIQ – Waiting for the Dawn / Viq Music

FLORIST – Florist / Double Double Whammy

CASTLEBEAT – Half Life / Spirit Goth

HALFTRIBE – Elegant, Golden / Dronarivm

ARVE HENRIKSEN & KJETIL HUSEBØ – Sequential Stream / Smalltown Supersound

PANTHA DU PRINCE – Garden Gaia / Modern

GEORGE FITZGERALD – Stellar Drifting / Double Six

TOTALLY ENORMOUS EXTINCT DINOSAURS – When the Lights go / Nice Age

ANDERT TYSMA – Children of Trinoom / Apollo

ANTHÉNE – Frayed/Hope Remain / Home Normal

ARBORESCENCE & ROBERT DAVIES – Coalescent Sketches / Hic Sunt Leones

RIVAL CONSOLES – Now is / Erased Tapes

PVA – BLUSH / Ninja Tune

BIBIO – Bib10 / Warp

FEJKÁ – Hiraeth / Kí

THYLACINE – 9 Pieces / Intuitive

NOSAJ THING – Continua / LuckyMe

SVANEBORG KARDYB – Over Tage / Gondwana

AH! KOSMOS & BÜSRA KAYIKCI – Bluets / FUU

JACKSON MICO MILAS – Blu Terra / Apollo

JONAS COLSTRUP – At the Crest / 7k!

HAYTHEM MAHBOULI – Last Man on Earth / Schole

RYAN DAVIS – Through the Mirror Glass / Reflections

Dvanásty štúdiový album od pilierov slovenskej alternatívnej scény.

Čo sa nachádza na konci hudby? Odpoveď hľadajte v novej viac ako sedemminútovej skladbe od skupiny Longital, ktorá uzatvára tracklist ich práve vychádzajúceho štúdiového albumu Dočista. Hudobná a partnerská dvojica Shina a Daniel Salontay na ňom tentokrát spojila sily s anglickým elektronickým producentom a zvukovým dizajnérom Andrejom Bakom. Na podporu albumu spoločne vyrazia na niekoľko jesenných koncertov na Slovensku a v Čechách.

Dvanásty radový album Longital vznikol v štúdiu Daniela Salontaya v čase, keď sa opäť raz nevedelo, čo bude ďalej s hudbou. Zásadným momentom novej tvorby bol rok 2021, kedy Shine a Danielovi ich dlhoročný kamarát, londýnsky producent Andrej Bako, ktorý má v životopise spolupráce so speváčkou Nicolette z Massive Attack, Kylie Minogue či Barbican Centre v Londýne, pustil svoje nové tracky založené na modulárnej elektronike. Longitálcom sa zapáčili natoľko, že si ich okamžite vyžiadali. Longital sa vďaka Andrejovi Bakovi po rokoch vrátili späť k elektronike. Symbiózou Andrejových nahrávok, skúseností a vyzretosti Shiny a Daniela Salontaya, ktorí majú za sebou stovky koncertov po svete, vzniklo dielo so špecifickým zvukom.

Skladba Na konci hudby, ktorá vychádza ako tretí singel albumu, patrí medzi spomínané tri výnimky, ktoré hudobne nevychádzajú z Bakových podkladov. Jej sila pramení z reminiscencie na úplne prvý longitálsky album September. Daniel Salontay sa po dvadsiatich rokoch vracia k speváckemu mikrofónu, k slovám, frenetickým gitarám a bezkontextovým gramatikám voľného rytmu.

Album Dočista vyšlo 9. septembra na značke Slnko Records. Desať skladieb z neho bude postupne pribúdať na streamovacie platformy, vo výrobe je CD aj vinyl. Longital zahrají dnes večer v KC Kaštan v rámci akce NOC6.2.

Už jen dva týdny zbývají do začátku dokumentární Ji.hlavy! Program nabídne tři stovky filmů a přinese objevnou retrospektivu americké oscarové avantgardistky Shirley Clarke, sondu do partnerských vztahů od režisérky Jany Počtové, filmovou esej o včelách dokumentaristy Miroslava Janka nebo snímek o neobvyklém přátelství mezi duchovním vůdcem Tibetu Dalajlamou a jihoafrickým arcibiskupem Desmondem Tutu. Chybět nebude ani reflexe ruské agrese na Ukrajině nebo konference věnovaná etice v dokumentu. 26. MFDF Ji.hlava proběhne 25.–30. října.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne více než tři sta filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 95 ve světové, 33 v mezinárodní a 6 v evropské premiéře. 

Partnerem zpravodajství z MFDF Jihlava je dTest přinášející nezávislé testy výrobků i spotřebitelské rady každý měsíc. dTest vám ušetří peníze za nákupy i Energie. www.dtest.cz

„Letošní Ji.hlava uvede téměř sto filmů ve světové premiéře. A na programu je zároveň zřejmě i nejstarší celovečerní dokument, natočený na Filipínách v roce 1913,“ přibližuje ředitel festivalu Marek Hovorka objev letošního ročníku. Ji.hlava přinese dokumentární novinky i filmové retrospektivy. „Současná témata doplní sekce věnovaná válečným filmům nebo profily osobností amerického nezávislého filmu šedesátých let minulého století. V dnešní době máme pocit, že žijeme ve velmi nesnadné době, a bezesporu je to tak. Ale uvedené filmy, natočené během posledních sta let, ukazují, že téměř každá doba čelila velkým výzvám a že to je spíše vzpomínkový optimismus, který minulost proměňuje ve ‚zlaté časy‘,“ dodává Hovorka.

Diskusní platforma Inspirační fórum přinese během festivalu pět dní debat – věnovat se bude tématu svobody, nerůstu, digitálním technologiím, válce na Ukrajině, ale nabídne třeba i debatu prezidentských kandidátů.

Festivalovou znělku šestadvacáté Ji.hlavy vytvořil mezinárodně respektovaný Roberto Minervini, italský režisér žijící ve Spojených státech, jehož retrospektivu uvedla Ji.hlava v roce 2020. 

Ji.hlava mezi dokumentem a hraným filmem

Co šestadvacátá Ji.hlava nabídne? Například přehlídku filmů Lionela Rogosina, klíčového představitele amerického dokumentárního a nezávislého filmu, jehož sociálně angažovaná tvorba byla protipólem hollywoodského konformismu šedesátých a sedmdesátých let. Na programu je šest filmů, včetně nejslavnějšího snímku Vrať se, Afriko (1959), který se stal zásadním snímkem o jihoafrickém apartheidu a na filmovém festivalu v Benátkách vyvolal senzaci. Rogosinovu retrospektivu doplní film režisérova syna Michaela s názvem Představte si mír (2019), který je věnovaný vztahu Palestinců a Izraelců a hledání míru na Blízkém východě.

Další letošní retrospektiva se zaměří na tvorbu americké režisérky Shirley Clarke, jejíž dílo je u nás téměř neznámé. Clarke s humorem zachycovala odvrácenou tvář Ameriky padesátých až osmdesátých let. V roce 1964 získala Oscara za dokument Robert Frost: Spor milence se světem. Ve výběru patnácti filmů nebude chybět ani její první dlouhometrážní snímek Spojka (1961), jehož hrdiny jsou narkomani závislí na heroinu čekající na svou drogovou „spojku“. Pro Clarke je typické překračování hranice mezi dokumentem a fikcí a právě toto vystoupení ze zavedených kategorií je jedním z leitmotivů letošní Ji.hlavy. 

„Stále více dokumentů působí dojmem, že jde o hraný film. Jejich postavy se před kamerou pohybují sebevědomě a autenticky: a my jsme součástí jejich života i ve chvílích, kdy jsou osamělé či zranitelné. A filmy jsou i podobně věrohodně natočené. Mají výrazný vizuální styl i vyladěný rytmus,“ říká Hovorka. „A takových filmů máme na programu mnoho. V české soutěži můžeme zmínit například snímek Veroniky Liškové Návštěvníci, z mezinárodní soutěže třeba belgický film Země v dohledu,“ upozorňuje Hovorka a dodává, že letošnímu filmovému programu vládne výrazná kinematografičnost. Na pomezí dokumentu a hraného filmu stojí pak také dokumentární komedie italského režiséra Alessandra Comodina Gigiho dobrodružství, která sleduje policistu Gigiho na jeho každodenních výjezdech ve městečku, kde se nikdy nic neděje. Film uvede sekce Souhvězdí, která vybírá nejzajímavější filmy ze světových filmových festivalů.

Etika v dokumentu – kdo má moc?

Dalším výrazným tématem letošního ročníku bude etika v dokumentu. „Novinkou letošní Ji.hlavy bude první ročník etické konference, která se zaměří na mocenské vztahy v dokumentárním filmu. Právě dokumentaristé*tky se během natáčení ocitají v mnoha eticky náročných nebo dokonce sporných situacích. Není náhodou, že v době po pandemii, která dokázala otočit společenský diskurz od glorifikace výkonu směrem k péči o duševní zdraví, se najednou věnuje větší pozornost i etickým otázkám ve filmu. Na začátku stála kampaň #MeToo, ale dnes je zřejmé, že to byl jen začátek diskuse,” upozorňuje Hovorka. 

Právě zodpovědnost tvůrců*kyň vůči těm, s nimiž pracují, bude jedním z témat konference. U diskusního stolu se sejdou profesionálové a profesionálky z oblasti dokumentární a televizní tvorby a budou se věnovat etickým dilematům souvisejícím s mocí v rámci své práce. V dalším panelu pak vystoupí akademičky a akademici. A chybět nebude ani společná diskuse.

„Etické otázky při přípravě letošního programu podtrhla kontroverze kolem nejnovějšího filmu Sparta rakouského režiséra Ulricha Seidla, kterého německý týdeník Der Spiegel nařkl z neetického a možná i trestného chování k dětským hercům během natáčení,“ říká Hovorka.  „Popsané situace jsou pro nás nepřijatelné a je dobře, že na ně média upozornila. Film jsme se ale rozhodli uvést, protože Ji.hlava uvedla i Seidlovy předchozí filmy, také známé svou kontroverzností. Tím, že snímek promítneme, může pokračovat diskuse o etické zodpovědnosti filmařů*řek. Ve světě filmu totiž nejde zdaleka o jediný případ, ostatní tvůrci*kyně jen třeba nebyli pod drobnohledem. A diskuse a společenské nároky mohou zažité stereotypy změnit,” vysvětluje Hovorka. 

„Kromě etické konference zaměřené na samotné natáčení se budeme věnovat také etickému rozměru kurátorské práce. Apel vznesený ukrajinskými filmaři*kami, aby filmové festivaly neuváděly ruská díla, otevřel velkou diskusi a ukázal na moc, jakou filmové festivaly a kurátoři*rky z hlediska nastavování témat a společenského diskurzu mají. V tuto chvíli potvrdilo svou účast více než šedesát festivalových zástupců, kteří se zúčastní uzavřeného panelu na toto téma. Veřejná pak bude diskuse s některými z nich v rámci industry programu,“ doplňuje Hovorka.

Válečné zločiny i vzdor společnosti

Co letos nabídne soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která reprezentuje různorodé postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne šestnáct snímků.  Ve výběru publikum uvidí například český snímek Vyšetřovatel režiséra Viktora Portela, který přinese pohled na válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii. 

Slovenský Turnus režiséra Jaro Vojtka je pak sociální sondou do života tří postav, kterým se kvůli práci v zahraničí rozpadají rodinné vztahy. 

Americký snímek Cisco Kid režisérky Emily Allen ukáže opačný pól – hrdinku vzdorující představám společnosti a stojící mimo systém. Mladá žena žije uprostřed rozlehlé pouště na americkém západě, v ruinách města, v nichž přežívají poslední podivínští obyvatelé. „Nezačínáte znovu. Prostě žijete a doufáte, že se to zlepší,“ říká hrdinka ve filmu. 

Láska, včely, Špicberky

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos jedenadvacet filmů a jednu VR instalaci. Premiérován bude například snímek Návštěvníci režisérky Veroniky Liškové. „Protagonistku našeho dokumentu a její rodinu jsme sledovali v nejseverněji položeném městě světa, v Longyearbyenu na Špicberkách, kde spolu žije přes dva tisíce obyvatel pocházejících z přibližně padesáti zemí světa. Během více než dvou let natáčení jsme postupně rozkrývali rozporuplné podoby tohoto místa skrývající se za ‚romantickou‘ představou o království věčné zimy a ledních medvědů,“ říká režisérka o filmu.  

Česká soutěž uvede sedmnáct filmů ve světové premiéře. Mezi nimi bude i snímek Šťastně až na věky Jany Počtové. Film je sondou do současných podob partnerských vztahů. „Ve svém třetím filmu o vztazích jsem se rozhodla mapovat rozličné podoby lásky a vztahů dnešní doby jako jsou polyamorie, otevřený vztah, láska přes internet nebo dlouholetý vztah se zadaným partnerem,“ říká režisérka, jejíž dokument sleduje pět příběhů lidí, kteří se rozhodli hledat své štěstí v jiných partnerských soužitích, než je obecně většinovou společností akceptováno a reálně i žito. „Partnerské vztahy silně ovlivňují naše životy. Jako režisérku mě zajímá, jak se v našich osobních životech odráží doba, a zároveň jak naše osobní životy dobu mění,“ dodává Počtová.

„První česká bromance“, tedy film o mužském přátelství, nese název Sami doma. Díky své otevřenosti a všudypřítomné ruční kameře zaznamenali své soužití na pozadí koronavirové pandemie filmař a muzikant Jan Foukal a Albert Romanutti, frontman kapely Bert & Friends. „Ve filmu odhalujeme, že si dva kamarádi, a to leckdo známe, můžou být spolu často blíž než třeba doma s manželkou. Pandemie umožnila natáčet se skoro non-stop přes půl roku. Byla to příležitost – bez limitu, nevěděli jsme, kdy to skončí, protože to nevěděl nikdo,“ říkají Foukal a Romanutti o svém filmu a přátelství.

Svůj nový film na festivalu představí také Jana Ševčíková, která loni na Ji.hlavě získala Cenu za celoživotní přínos kinematografii. Snímek Ti, kteří tancují ve tmě ukazuje, jak se žije šesti nevidomým lidem, kteří nepřestávají snít, toužit a hledat způsoby, jak být v životě stejně svobodní jako vidoucí většina. 

Česká radost dále nabídne dokument á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN Jana Bušty o jonestownském masakru z roku 1978, kdy náboženský fanatik Jim Jones donutil přes devět stovek členů své sekty Chrám lidu vypít smrtící jed. 

Dokument Neviditelné krajiny režiséra Ivo Bystřičana vycházející z metody field-recordingu pak přiblíží, co zvuk dokáže zachytit lépe než obraz. Režisér, hudebníci Václav Havelka a Pan Throrarensen, filozof Lukáš Likavčan a field-recordistka Sara Pinheiro a Magnús Bergson se ptají, o čem vypovídají zvuky, jimž v běžném životě nepřikládáme význam.

Do fascinujícího světa včelích úlů pozve ji.hlavské publikum poetická esej dokumentaristy Miroslava Janka Všechno dobře dopadne.

Mnohovrstevnatý snímek Povolení k pobytu srbské režisérky Miry Erdevički vykresluje každodenní starosti i malá vítězství tří Romů v Anglii, kterou zasáhl Brexit i epidemie covidu.

Sedm dní v ulicích Ústí nad Labem pohledem člověka bez domova pak ukáže film Zdola Terezy Vejvodové.

Osobitý autobiografický portrét, který je zároveň sondou do životů a problémů nebinárních a trans osob s názvem Lidi pak uvede v premiéře režisér*ka Kateř Tureček.

Hravý dokument Anny Petruželové s názvem za jak dlouho začnou pejska pálit tlapičky když vystoupí na dálnici představuje koláž mikropříběhů, které mají společný motiv a tím je cesta ve všech smyslech slova.

V programu nebude chybět ani nelichotivý portrét Česka jako země, která nabídne pomocnou ruku jen, když se jí to vyplatí. Snímek More Miko režiséra Robina Kvapila přinese příběh Roma, ale hlavně člověka, který chtěl pomoct potřebným. Společně s iniciativou Češi pomáhají připravil pro dětské uprchlíky ze Sýrie zázemí, jenže vládní představitelé dali přednost politickým zájmům. 

Toxická práce i Josef Koudelka

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne patnáct filmů. A i letos bude mít českou stopu. Režisér Tomáš Bojar představí střihový dokument Good Old Czechs o dvou československých letcích, kteří se za druhé světové války zúčastnili bojů na všech významných bojištích. Dokument spojuje autentické výpovědi přímých svědků událostí a málo známé archivní záběry. 

Pouť českého fotografa Josefa Koudelky napříč Středomořím přiblíží snímek tureckého  dokumentaristy Coskuna Asara s názvem Koudelka překračuje stejnou řeku. 

Za nablýskané firemní fasády nás pak zavede snímek Šťastná práce – aneb jak nás sabotovali režiséra Johna Webstera. Film, který odhaluje systémové problémy ve firmách, je protkaný humorem a ironií, aniž by však ztratil ze zřetele důsledky, které má toxické pracoviště pro zdraví a štěstí lidí, kteří tam pracují. „Někdy doufám, že mě srazí auto a nebudu muset do práce,“ říká například jedna z protagonistek filmu. 

Výjimečný je také snímek Rojek turecké režisérky Zaynê Akyol (její debut Gulîstan, země růží o kurdských partyzánkáchuvedla Ji.hlava v roce 2016). Autorka se snaží pochopit kořeny fanatického teroru:  zpovídala třicet džihádistů a dvacet manželek džihádistů, kteří byli zatčeni při zhroucení Islámského státu. „Vyslechnout si jejich úhel pohledu, byla náročná zkušenost, protože mé hodnoty jsou přesně opačné. A také většina žen v mém předchozím filmu zemřela v boji právě proti ISIS,“ říká režisérka. 

Neočekávaný zážitek pak slibuje i film režisérské dvojice Louie Psihoyos a Peggy Callahanová s názvem Poslání: Radost – Hledání štěstí v neklidných časech. Snímek zachycuje neuvěřitelné přátelství dvou osobností, které překračují hranice náboženství: tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jihoafrického arcibiskupa a bojovníka za lidská práva Desmonda Tutu. 

Hlas pro Ukrajinu

Letošní ročník Ji.hlavy se bude hodně věnovat také tématu ruské agrese na Ukrajině. Kromě novinek ukrajinského režiséra Sergeje Loznici: Kyjevský proces (o soudním procesu s nacisty z roku 1946), Obyčejné dějiny ničení (o užití prostředků hromadného ničení k dosažení vyššího ideálu) a snímku Český mír (2010) Filipa Remundy a Víta Klusáka zařazeného v sekci Poznámky k válce, které se tématu dotýkají nepřímo, program přinese také aktuální zprávu o současné Ukrajině. Snímek Svoboda v plamenech: Ukrajinský boj za svobodu režiséra Jevgenyje Afinejevského skládá z osobních příběhů civilistů, vojáků, novinářů, lékařů i zahraničních dobrovolníků obraz humanitární katastrofy a neobyčejné lidské houževnatosti. „Snažím se dát hlas nevinným. Chci, aby je světoví lídři slyšeli. Můžete navštívit rozbitou budovu, ale pokud nemáte žádný vztah k lidem, kteří v ní žili, proč by vás to mělo zajímat?“ uvedl Afinejevskij v rozhovoru pro americký magazín Deadline. Znepokojivé záběry zničených měst doprovází komentář britské oscarové herečky Helen Mirren. 

Tématu Ukrajina se bude věnovat ve svých diskusích i Inspirační fórum. Mezi hosty*kami nebude chybět ukrajinská spisovatelka a občanská aktivistka Oksana Stomina, která přežila ruské ostřelování a následnou humanitární krizi v Mariupolu nebo kyjevská dokumentaristka Alisa Kovalenko, která promluví o tom, jaké je to být ženou v ukrajinské armádě. „Na pozadí hrůzyplných událostí a temných politologických analýz války na Ukrajině můžeme spatřovat i naději. Stalo se totiž něco nečekaného a nevídaného v podobě houževnaté obrany, solidarity a schopnosti spolupráce. Svět po válce může mít mnoho podob. My budeme hledat ty, v nichž může být Ukrajina inspirací k přehodnocení toho, co znamená lidskost a jak ji lze prakticky naplňovat. Je totiž zřejmé, že její dosavadní pojetí není dostačující,“ říká vedoucí Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. Obě hostky vystoupí na Inspiračním fóru 26. října. 

Herbicidy i plasty

Dalším tématem, které v letošním programu rezonuje, je klimatická krize a životní prostředí. K vidění bude například snímek Do plevele kanadské dokumentaristky Jennifer Baichwal, proslulé předchozími snímky Antropocén: Epocha člověka (2018) a Umělé krajiny (2006), který přináší působivý příběh boje jednotlivce s nadnárodní agrochemickou korporací. Hlavní hrdina údržbář Dewayne „Lee“ Johnson se ve filmu snaží dokázat, že masově oblíbený přípravek na hubení plevele Roundup způsobuje rakovinu.

Vizuálně působivý je dokument Hmota mimo místo rakouského režiséra Nikolause Geyrhaltera, který sleduje marné úsilí dostat nekonečné množství lidského odpadu na vymezené místo. 

Téma klimatické krize bude v diskusích reflektovat i Inspirační fórum. O ekologické udržitelnosti a především „nerůstu“ se bude diskutovat 28. října. „Budeme se ptát, co se stane, když zabrzdíme hospodářský růst,“ říká Tereza Swadoschová. „Téma nerůstu budeme zkoumat prostřednictvím ekologie, ekonomiky a politiky, ale i v kulturní praxi či osobním životě,“ dodává. K tématu v rámci fóra vystoupí americká ekologická ekonomka Jennifer Hinton, která prosazuje „not-for-profit“ podniky – tedy společnosti, jejichž primárním cílem je společenský přínos, nikoli zisk. Debatu pak doplní britský aktivista, spisovatel a bývalý poradce britské vlády v oblasti klimatické změny Shaun Chamberlin, který svůj přístup nazývá „temným optimismem“, což znamená, že „je odhodlaný čelit temným pravdám a zároveň věřit v lidský potenciál ke změně“.

Krátká radost: zdarma k vidění na dafilms.cz. O vítězi rozhodne online hlasování.

Nedočkaví diváci*čky se mohou naladit na Ji.hlavu ještě před jejím zahájením. Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře budou 10. – 30. října 2022 dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 23. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi*ce Ceny diváků DAFilms, která bude vyhlášena na slavnostním zahájení Ji.hlavy. „Spolupráce mezi DAFilms a Ji.hlavou je pro nás klíčová, to platí i o Krátké radosti, kterou uvádíme on-line a zdarma pro diváky po celém světě. Jsme rádi, že můžeme uvést v premiéře snímky nejen začínajících nadějných talentů, ale i zkušených osobností, které si v krátké stopáži zkoušíinovátorské a radikálnější formy vyjádření. Pro publikum je to zase naprosto unikátní příležitost vidět a ohvězdičkovat online celou jednu soutěž premiérových titulů“, říká k soutěži výkonná ředitelka DAFilms Diana Tabakov.

Pokrok v experimentu

Nesoutěžní retrospektivní sekce Fascinace, která tradičně představuje filmy na jedno téma (od začátku kinematografie po současnost), proběhne letos po deváté a věnovat se bude Pokroku.  „Abstraktně vymezené obsahové pole je v jednotlivých filmech ztvárněno v různorodých doslovných i metaforických pojetích,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková. A jaké filmy Fascinace nabídnou konkrétně? Například československý snímek Světlo proniká tmou (1930) Otakara Vávry.

Cena pro virtuální realitu 

Dokumentární Ji.hlava již po sedmé nabídne také přehlídku virtuální reality. Letos poprvé udělí cenu pro nejlepší VR dílo. „V prostorových a interaktivních audiovizuálních dílech nás zajímají ty, které jsou ve své povaze dokumentární: ať už je ten vztah k realitě v příběhu, v předobrazu postav, či je dokonce přímo observací žitého světa,“ říká Slováková a dodává, že „oblast děl v různých realitách (ať už virtuální, rozšířené či různě smíšené) se rapidně rozvíjí a obrovskou rychlostí narůstá v celém světě také počet děl, která v těchto prostředích vznikají“.  

Letos si bude možné vyzkoušet pozici válečného pilota v roce 1945 (Shadow), sledovat migraci různých druhů zvířat (Myriad. Where we connect) či nahlédnout kambodžskou genocidu z pohledu přeživšího. V rozšířené realitě se publikum dozví, odkud pochází materiály k výrobě chytrého telefonu (Seven grams).  

Inspirační fórum zve i na digitální technologie a svobodu

A jaká další témata budou letos rezonovat na Inspiračním fóru? Den věnovaný digitálním technologiím (27. října) se bude ptát třeba na to, jaká je budoucnost internetu nebo jak to bude vypadat, až se lidský život přesune do virtuálního prostoru. K tématu vystoupí například rakouský umělecko-filmařský kolektiv Total Refusal, který ve svých projektech využívá virtuální prostor počítačových her pro tvorbu originálních audiovizuálních esejů. Ve dni věnovaném svobodě (29. října) se pak publikum může těšit například na diskusi s kanadskou filozofkou a průkopnicí na poli neurofilozofie Patricií Churchland, která bude odpovídat třeba na to, kde se rodí naše vědomí a svědomí.

Institut dokumentárního filmu v Jihlavě

Institut dokumentárního filmu (IDF) v Jihlavě pořádá tradiční East Silver Market s filmy z východní a střední Evropy, který se zaměřuje zejména na festivalovou a VoD distribuci. Nejlepší filmy z výběru East Silver mají šanci získat cenu Silver Eye v krátkometrážní a celovečerní kategorii. O vítězích rozhodnou dvě mezinárodní poroty. Videotéka East Silver bude otevřena po celou dobu konání festivalu v Oblastní galerii Vysočina. IDF připravil rovněž diskuzní panel věnovaný krátkému dokumentárnímu filmu a jeho budoucnosti z pohledu festivalových dramaturgů*yň, sales agentů*ek a dalších. Workshop Ex Oriente Film pro filmové profesionály*ky nabídne také vybraný program pro veřejnost zdarma: mj. masterclass české režisérky Lucie Králové, která na festivalu uvede svůj nový film Kapr Kód, či zkušené americké filmové PR a dramaturgyně Kathleen McInnis. Program workshopu se uskuteční v EA Business Hotelu Jihlava od 24. od 29. října.

26. MFDF Ji.hlava proběhne 25.–30. října 2022. Akreditace lze zakoupit na ji-hlava.cz.  Více informací najdete také na festivalovém Facebooku, Instagramu nebo TikToku.