Otevírací doba: St až Ne 14.00-18.00 Museum Montanelli otevře v listopadu výstavu pod názvem "MYTHOS?". Poprvé představí výhradně díla z vlastní sbírky a to jak současné, tak klasické umění a umělce, jejichž díla jsou inspirována nejrůznějšími mýty. Jejich obrazy, objekty a artefakty mají v expozici připomenout, jak důležitou roli v našem životě mýty, víra a její symboly hrají.
Komorní výstava představuje stěžejní Bílkovy práce, inspirované Březinovými básněmi a prózou. Díla ze sbírky Galerie hlavního města Prahy doplňují zápůjčky z Muzea Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou a z významné sbírky soukromého pražského sběratele.
Připravujeme pro vás výstavu kulis, rekvizit a hrdinů animovaného filmu Myši patří do nebe. Film vypráví o dvou úhlavních nepřátelích, malé myšce Šupito a lišákovi Bělobřichovi, kteří se po nešťastné události spolu (ač neradi) znovu setkají ve zvířecím nebi. Díky absenci přirozených pudů a nezvyklému odstupu od pozemských věcí mezi nimi postupem času vznikne hluboké přátelské pouto. Na cestě nebem musí oba společně zdolat různé nástrahy, splnit úkoly a překonat překážky a na konci jejich putování na ně čeká velké překvapení. Pokud jste film viděli, s radostí si připomenete jednotlivé scény. A pokud ne, vůbec nevadí, ale věříme, že ho pak velmi brzy shlédnete. Výstava je určena primárně pro děti, ale dospělí se zde rozhodně nudit nebudou.
Dne 1. dubna se pro veřejnost otevřela jižní věž kutnohorské jezuitské koleje, v níž sídlí Galerie Středočeského kraje. Návštěvníci tak mohou vystoupat až ke svatobarborským zvonům Michal, Ludvík a Barbora. První dva zmíněné, které pocházejí z přelomu 15. a 16. století, byly po rozsáhlých opravách znovu vráceny do věže v říjnu loňského roku. Po svém usazení zní opět Kutnou Horou spolu s mladší sestrou Barborou. Z jižní věže se zároveň návštěvníkům naskytne nádherný výhled na město Kutná Hora. Věž je zpřístupněna každý víkend od 2. dubna do 30. září 2023 vždy v celou hodinu od 10 do 17.
V díle malířky Kateřiny Štenclové hraje hlavní roli barva, jejímž prostřednictvím v abstraktní formě vyjadřuje zejména vztah k prostoru. Tzv. prostorovou malbou se zabývá dlouhodobě, a to jak ve svých obrazech, tak v přesazích malby do site specific instalací vytvořených z igelitových podložek, které zachycují bezprostředně tvůrčí proces. Výstava představí výběr z posledních autorčiných prací a společně se site specific instalacemi vytvoří jednolitý vizuální celek.
Výstava Strůjci války představí tvorbu ostravského umělce, performera, fotografa, kurátora, vysokoškolského pedagoga, spoluzakladatele performativní skupiny „Předkapela Lozinski“, výtvarné skupiny „Přirození“ (1988–1992) a kabaretu „Návrat mistrů zábavy“, Jiřího Surůvku. V Přesazích grafiky budou prezentovány nejen jeho grafické práce, ale také autorova malířská a objektová tvorba. Jiří Surůvka prostřednictvím svých děl se sarkasmem a nadsázkou sobě vlastní podrobí společnost kritice. Zacílí především na lidskou malost a omezenost spojenou s ideologiemi a politickou propagandou. Součástí výstavy proběhnou performance vystavujícího umělce.
Monografická výstava malíře Jana Vytisky předswtavující průřez autorovým dílem
Tentokrát půjde o sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám ve veřejném prostoru. Naše sbírky disponují řadou z nich, některé mají k definitivní realizaci velice blízko, jiné jsou viditelně pouhým prvním krokem k hledání celkového výrazu. Najdeme zde také některé studie, které nebyly nikdy realizovány, protože vznikly pro pomníkové soutěže, ve kterých zvítězil některý ze soupeřů, nebo, jak už to u nás bývá, sehrála svou roli přízeň mocných. Pokusili jsme se představit celou řadu skvělých příkladů, které vedly ke vztyčení pomníků, dekorativních plastik nebo děl s volným námětem inspirovaných ženskými půvaby či úctou k obyčejnému řemeslu, ať už známých z našich parků a zahrad, nebo z fasád významných budov. Diváci se setkají s díly z rozmezí let 1880–1980 a s řadou věhlasných jmen jako Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Ladislav Jan Šaloun, Bohumil Kafka, Josef Mařatka, ale i se jmény autorů, kteří byli privilegováni v období socialismu – Jan Hána, Josef Malejovský nebo Jiří Kryštůfek.
Výstava, která vychází přímo ze země. Záměrem projektu EARTH je představit nejběžněji využívané přírodní suroviny jak v jejich původní, tak především jejich průmyslové podobě. Smyslem je upozornit na skutečnost, že naše společnost nevnímá původní zdroje, jejich původní smysl a hodnotu. Partnerem výstavy je Hnutí Duha. Umělci: Dominika Jackuliaková, Richard Loskot, Ruta Putramentaite, Vladimír Turner, Aleš Zapletal. Kurátor: Fuczik.
Výstava v Bílkově domě v Chýnově představuje především umělcova díla s husitskou tématikou a reliéfy z druhé poloviny jeho tvůrčího období. Další exponáty připomínají sochařovo přátelství s významnými českými básníky Juliem Zeyerem a Otokarem Březinou a spolupráci s chýnovskými hrnčíři. Atmosféru obytných interiérů dotváří Bílkem navrhovaný nábytek.
Interaktivní expozice Trnkova zahrada 2 rozehrává a oživuje příběh nejúspěšnější dětské knihy Jiřího Trnky Zahrada. Příběh, ve kterém se pět malých kluků objeví cestou do školy starobylou zahradu, v níž prožijí řadu nečekaných setkání a veselých dobrodružství. Expozice Trnkova Zahrada 2 převádí původní příběh do multimediální instalace s originální scénografií, rozehrávající ilustrace Jiřího Trnky do podoby kouzelné zahrady. Malí i velcí návštěvníci se v něm vtělí do postav 5 kluků z knížky a na vlastní kůži prožijí jejich dobrodružství. Setkají se všemi hlavními postavami z knihy: kamenným trpaslíkem, zlomyslným kocourem, dobráckými slony, přemoudřelou velrybou i zpívající psí smečkou. Důraz je přitom kladen na interaktivitu, práce s návštěvníkem a jeho zapojením do celého děje.
Výstava spojená se stejnojmennou úspěšnou publikací vychází z patnácti osobních deníků ústřední postavy československé avantgardy Karla Teigeho a dává nahlédnout do uměleckého kvasu prvních dvou desetiletí 20. století.
Necenzurováno je jedinečná průřezová výstava nezávislého polského umění 80. let 20. století. Jde o polský ekvivalent tehdejší české neoficiální výtvarné scény, reagující na realitu Solidarity a výjimečného stavu z roku 1981. Jedná se o umění angažované a ponořené do dějinného kontextu, přesto i v dnešních souvislostech stále aktuální. V prostorách Galerie Středočeského kraje budou představena díla okolo šedesáti umělců, kteří během 80. let na protest proti vyhlášení výjimečného stavu bojkotovali kulturní politiku komunistických orgánů Polské lidové republiky. Kurátorem za GASK je Richard Drury.
Galerie nabízí do konce léta výstavu kreseb a objektů Michala Škody, který vede ve své tvorbě dialog s prostorem a prostředím a to jak uvnitř svých prací, tak ve vztahu mezi dílem a konkrétním místem, kde je instalováno. Výstava VYMEZENÍ konfrontuje Škodovy černobílé kresby z poslední doby s bílými objekty ze staršího období a v časovém odstupu téměř dvaceti let sleduje jejich vzájemný dialog. Michal Škoda vede vždy dialog se samotným výstavním prostorem, který se stává nedílnou součástí vizuálního celku.
Jaroslav Beneš (* 1946) začínal jako divadelní fotograf v plzeňském divadle Alfa. Později se stal archivářem a fotografem Pražských vodáren. Je spoluzakladatelem hned několika foto-grafických sdružení (Aktiv volné fotografie, 1989; Pražský dům fotografie, PHP, 1991; Český dřevák, 2000). Výstava je zamýšlena jako pocta další ze zakladatelských osobností PHP, v jehož prostorách nyní GHMP sídlí, které v rámci dlouhodobé koncepce v Domě fotografie představujeme.
Tři negativní slova NIC NENÍ PROBLÉM, kterými se lidé paradoxně snaží navodit atmosféru bezstarostnosti. Tři autoři tvořící společně jednu kresbu. Tři týdny práce v bytech obyvatel Humpolce. Tři místnosti s lightboxy, naplněnými pohledy do cizích interiérů. Tři hlavy. Tři štětce. 16 kreseb.
KON-FIGURACE / různými směry nejmladší českou figurativní malbou. Výstavní projekt představuje výběr z nejmladší české malby, jehož spojovatelem je zobrazování a vztah k předmětnosti a především figuře, s příležitostnými výrazovými intervencemi do jiných médií. KON-FIGURACE klade důraz jednak na přítomnost silné generační výpovědi, jednak na reflexi samotné proměny a aktualizace malířského média v době, která do její podoby zcela přirozeně zasahuje a ovlivňuje ji.
Jiří Georg Dokoupil je jedním z nejvšestrannějších současných světových malířů. V roce 1968 jeho rodina emigrovala do Německa, kde se od 70. let 20. století stal jedním z nositelů světového uměleckého dění. V jeho tvorbě lze nalézt jak prvky expresionismu a postmoderny, tak i vlivy dadaismu či konceptuálního umění.
Důmyslně komponovaná výstava ke stému výročí narození velkého českého spisovatele 20. století Ladislava Fukse.
Fotografka Jiřina Hankeová (*1948) žije a pracuje v Kladně. Ve své tvorbě vychází z přemítavého pozorování skutečnosti kolem sebe a v sobě samé. Těžištěm výstavy je v GASK je cyklus Nonverbální komunikace, vzniklý jako „konfesní kronika“ mapující autorčino někdejší užívání antidepresiv. Prázdná platíčka po vytlačení pilulek zde fungují jako „ready-made“, tedy jako všední předměty z autorčina života, jejichž postupné množení a kupení se do podoby vratké „věže“ nabývá významu intimní sebereflexe umocněné rozměrem plynoucího času. V pečlivě navrstvené stavbě, která se následně (nevyhnutelně?) hroutí, najdeme výpověď o křehkosti lidského duševního zdraví – i o zranitelnosti lidské společnosti obecně. Kurátorem za GASK je Richard Drury.
Dílo pardubického fotografa Jiřího Tomana je obsáhlé a značně různorodé, v galerii Fotograf bude tentokrát k vidění komorní výběr inspirovaný dosud nepříliš reflektovaným souborem fotografií zpěněné řeky, ledových krystalků a závějí. Originální pracovní zvětšeniny menšího formátu na výstavě doplňují digitální novotisky z Tomanových negativů i současné vstupy Šárky Zahálkové, která se nechala inspirovat jak Tomanovými fotografiemi, tak jeho angažmá u animovaného filmu. Vystavující: Jiří Toman, Šárka Zahálková.
Dragoljub „Raša“ Todosijević (* 1945) je srbský umělec patřící do první generace neoavantgardních umělců tzv. nové umělecké praxe sedmdesátých let. Společně s Marinou Abramović patří k nejvýraznějším umělcům bývalé Jugoslávie a dnešního Srbska. Témata a strategie Todosijevićových děl ze sedmdesátých let odpovídají zájmům našich umělců (Petr Miler, Petr Štembera a Jan Mlčoch) o práci s vlastním tělem v politickém smyslu. Jeho pozdější konceptuální práce se vztahují k rudimentálním otázkám historie a našemu vztahu k ideologiím v nejširším smyslu.
út-pá 14-20, so-ne 12-18 Výstavy rezidentek a rezidentů Pragovky Excel: Vystavující umělkyně/ci: Natalia Akovantseva, Karíma Al-Mukhtarová, Jana Babincová, Filip Černý, Eva Fajčíková, Eliška Fialová, Daniel Hanzlík, David Helán, Anežka Hošková, Jozefína Jonášová, Martina Chloupa, Jakub Janovský, ka3ka3, Martin Káňa, Daniela Klimešová, Terezie Kusbach Kolářová, Tadeáš Kotrba, Adéla Kostkanová, Veronika Landa, Martin Matoušek, Vladimír Merta, Michaela Munzarová, Oldřich Navrátil, Petra Navrátilová, Robert Palúch, Anna Pleslová, Marcel Rozhoň, Štěpánka Růžičková, Zuzana Růžičková, Robert Slezák, David Strauzz, Michal Synek, Pavel Šimíček, Adam Štech, Pavel Tichoň, Pavel Trnka, Ladislav Vlna, Lawrence Wells
Jádrem instalace je paměťové médium v podobě krabice diapozitivů, které před 30–40 lety používala Alena Alsterová, matka autorky, při svých přednáškách o barokním umění na FF UK. Dílo Timelessness je tvořené nekonečným sledem překrývajících se diaprojekcí. Skrze dialog abstraktních kompozic barokního tvarosloví s osobními vzpomínkami umělkyně, v souběhu časových vrstev, vyvstává okamžik zpřítomnění.
Společná výstava Nového sdružení pražských umělců, spolku založeného v roce 1992 Jiřím Načeradským, v obrazech, grafikách, fotografiích i plastikách, nabízí díla zastupující řadu stylů moderního, klasického i poněkud netradičního umění. Cílem expozice je, jako vždy, kromě seznámení odborné i laické veřejnosti s tvorbou členů sdružení, i obohacení kulturní nabídky v Praze.
Perspektiva: Hledisko. Stanovisko. Pohled do dálky. Vyhlídky do budoucnosti. Úhel pohledu. Tím vším a mnohým dalším může perspektiva být. Společná výstava pěti mladých umělkyň (Lenky Krkavcové, Lenky Lormanové, Elišky Astlové, Pavly Šebkové a Hany Šmidrkalové), jejichž cesty se protly v ateliéru Art & Design Institutu pod vedením doc. ak. mal. Romana Franty a které každému, kdo by měl chuť se dívat, chtějí nabídnout svou vlastní vizuální perspektivu. Autorky k divákovi promlouvají každá svým vlastním výtvarným jazykem, a ať už mu předkládají pohled na lidské tělo, interiér, vodní hladinu, slunce či krajinu, spojuje je hravá barevnost i hledání nových úhlů pohledu na svět.
Unibrejk je tradiční letní art festival Čítárny Unijazz, který letos proběhne už pošesté. Zastavte se na vernisáži této společné prázdninové výstavy umělců*kyň (nejen výtvarných) v našich prostorách – nebo si ji přijďte kdykoliv během srpna prohlédnout. Otevřeno máme pondělí-sobota 16-22.
Art. do. Drag. je výstava současného umění zaměřená na téma „drag“ a to s mezigeneračním přesahem. Výstava poukazuje na to, že „drag“ je politický a patří na scénu současného umění.
V šedesátých letech se ready-made, performance, happening a konceptuální způsoby práce staly nedílnou součástí současného umění v USA i v západní a východní Evropě, a tedy i u nás. Byla to také doba Sweet Sixties, tedy pop artu, hippies – a u nás rozkvetlo pražské jaro. Čechoslováci Stano Filko (1937–2015) z Bratislavy a Milan Knížák (*1940) z Prahy, stejně jako Vídeňan Hermann Nitsch (1938–2022), patřili v té době ve střední Evropě k průkopníkům, a tedy dnes již ke klasikům umění, které se vzdalo závěsného obrazu, aby se vydalo vlastní cestou na široké pole nových uměleckých možností. Čtvrtý autor na této výstavě, Tomáš Ruller (*1957), je o generaci mladší než jeho tři kolegové ze sousedních center. V kontextu výstavy se vyznačuje tím, že ve svém díle absorbuje metody a přístupy svých kolegů a i na jejich základě rozvíjí od počátku osmdesátých let, tedy během období normalizace, svoji vlastní tvorbu.
Chemistry gallery: Barbora Mikuldová a Martin Kubica
Výstava EARTH WORKS představuje unikátní díla renomovaného umělce Mishky Hennera, která jako primární zdroj využívají satelitní snímky. Výsledné velkoformátové fotografie zachycují současnou podobu industriální krajiny. Vizuálně úchvatné snímky stojí v opozici k alarmujícímu obsahu a podávají tak mimořádně silnou výpověď nejen o současném zemědělství či energetice, ale i o společnosti jako celku.
Název nejnovějšího projektu typografa, malíře, grafika, zakladatele legendární Střešovické písmolijny, ale i hudebníka a textaře v jedné osobě Františka Štorma Maldorör Disco spojuje zdánlivě nespojitelné – zcela v duchu příslovečného „náhodného setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole“. Autor dovolí návštěvníkům nahlédnout do svého ateliéru, kde práce kvasí zároveň na několika frontách – paralelně s hudebními experimenty, společnými zkouškami a demonahrávkami vzniká série divoce barevných psychedelických maleb, které tvoří podklad pro Štormovu grafiku s výrazným podílem autorského písma. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová.
Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění (Hans von Aachen, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Lucas Cranach, Adriaen de Vries, Albrecht Dürer, El Greco, Francisco José Goya, Hans Holbein, Jan Gossaert zvaný Mabuse, Jusepe de Ribera, Peter Paul Rubens, Bartholomaeus Spranger, Karel Škréta, Simon Vouet, Michael Leopold Willmann a jiní).
19:00 Prohlídka s poutavým výkladem vhodná i pro děti odkryje návštěvníkům kus historie jedné z nejkrásnějších pražských národních kulturních památek. Podíváte se i do prostor, které nejsou běžně přístupné. Prohlídky se konají v předem plánovaných termínech dopoledne či při západu slunce.