Název nejnovějšího projektu typografa, malíře, grafika, zakladatele legendární Střešovické písmolijny, ale i hudebníka a textaře v jedné osobě Františka Štorma Maldorör Disco spojuje zdánlivě nespojitelné – zcela v duchu příslovečného „náhodného setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole“. Autor dovolí návštěvníkům nahlédnout do svého ateliéru, kde práce kvasí zároveň na několika frontách – paralelně s hudebními experimenty, společnými zkouškami a demonahrávkami vzniká série divoce barevných psychedelických maleb, které tvoří podklad pro Štormovu grafiku s výrazným podílem autorského písma. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová.
Sochařka a multimediální umělkyně Markéta Váradiová (*1973) se věnuje objektům a instalacím pracujícím s fyzikálními jevy, které využívá pro vytváření specifické vizuality podporující divákovu imaginaci. Prostřednictvím této hry rozkrývá další úrovně prostoru či místa. Pro Experimentální prostor GASK připravuje dvě zdánlivě nesourodé instalace. Jejich společným jmenovatelem je princip ambivalentnosti, nejednoznačného výkladu primární vizuální situace a jejích významových posunů – jedno téma zpracované na dvou místech dvěma odlišnými metodami. Dalším společným prvkem obou instalací je zrcadlo – jako médium, které dokáže obraz jednoduše reflektovat, nebo významově posunout jeho původní premisy. Výstava bude mít přesah i do exteriéru galerie, kde se objeví zrcadlový objekt „Ratolest“ pracující s architektonickým kontextem. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Společný výstavní projekt Petry Vlachynské a Jaroslava Prokeše s lapidárním, a přitom dvojsmyslným názvem K dispozici vychází důsledně z místa a specifického prostorového rozvrhu přízemí severního křídla Galerie Středočeského kraje. Obě instalace reagují v elementárních formách na prostorové osy někdejší jezuitské koleje, Petra Vlachynská na horizontální pohled chodbou severního křídla a Jaroslav Prokeš na sklenuté prostory vlevo od hlavního vchodu ze Smíškovy ulice. Práce do místa vstupují s ohledem na jeho kulturní i duchovní historii. Spíše klidně, kontemplativně, a přesto sochařsky a instalačně důrazně transformují prostor a jeho vnímání. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstava Za slovy zkoumá způsob, jímž literární kultura nachází odezvu v dílech současných vizuálních umělců.
Výstava "intimita, oddanost, vášeň" představuje první tvůrčí setkání. Libuše Jarcovjákové, Běly Kolářové, Karla Malicha, Zorky Ságlové a Květy Válové - pěti renomovaných českých autorek a autora v jedinečném výstavním prostoru Lidické galerie.
Bez fotografií Vladimíra Uhra (1925–2016) by se neobešla snad žádná publikace o barokní architektuře v Čechách. Jako pozorného a citlivého fotografa i vnímavého a jedinečného tlumočníka oživlých linií, tvarů i hry světla a stínů vstupující do dialogu s hmotou si ho vybral i přední historik barokní architektury Mojmír Horyna, když připravoval svou obsáhlou monografii o díle barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Výběr ze souboru santiniovských fotografií bude součástí celoročního programu Santini Immortalis, který připomene letošních 300 let od úmrtí tohoto barokního génia. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová.
Miroslav Petříček je předním českým filozofem a estetikem, který se po desítky let systema-ticky zabývá reflexí vizuálního umění. Své myšlenky o aspektech jazyka umění shrnul v množství textů, mimo jiné v knize Myšlení obrazem, která se stala hlavním impulzem pro vznik této výstavy. Naším nejvýznamnějším cílem je poukázat na zásadní vklad Miroslava Petříčka do vývoje českého výtvarného umění a pokusit se názorně vyjádřit klíčové myšlenky, o které se opírá jeho filozofický diskurz. Základem je konstatování, že setkání s obrazem je událost.
V roce 2024 uplyne 250 let od přijetí Všeobecného školního řádu a 155 let od přijetí školského zákona, který definitivně zavedl povinnou školní docházku. Výstava Ruce za zády a ticho je uměleckou reflexí přizvaných umělců – Hynka Alta, Jiřího Kovandy, Jaro Vargy, Jana Zdvořáka a Kolektivu Prádelna – na vývoj a podoby českého školství.
Rufina Bazlova (*1990 v Grodně) je ilustrátorka, tvůrkyně komiksu, autorských knih a loutek. Vystudovala Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, dlouhodobě působí na české výtvarné scéně. Používá tradiční řemeslnou techniku vyšívání, kterou však neuplatňuje dekorativně, nýbrž jako vyjadřovací médium v rámci protestní ironizace totalitní moci, představované především „posledním evropským diktátorem“ Alexandrem Lukašenkem. V současné době Rufina Bazlova pracuje na sociálním uměleckém projektu věnovaném politickým vězňům v Bělorusku s názvem #FramedinBelarus. Tento projekt bude těžištěm autorčiny výstavy v GASK, kterou koncipovala ve spolupráci s kurátorkou Sofiou Tocari.
Název výstavy František Kupka – Knihomol odkazuje nejen ke Kupkovu stejnojmennému kryptoautoportrétu z přelomu století, ale i k jeho dlouhodobému a systematickému zájmu o historii, filosofii a přírodní vědy, který stál nejen v pozadí jeho progresivních názorů na malbu, ale jehož výsledkem byl také poučený přístup k ilustracím historických textů. V neposlední řadě název odkazuje k fenoménu sběratelství bibliofilií a vztahu mezi umělcem a jeho přáteli a mecenáši. Tato tři témata tvoří základní pilíře výstavy Františka Kupky, která představí sedm souborů bibliofilií ze sbírek GASK. K vidění bude nejen slavné grafické album Čtyři příběhy bílé a černé z roku 1926, ale třeba i obě bibliofilská vydání Písně písní s Kupkovými ilustracemi – z roku 1905 a 1931. Soubory tisků doplní originály Kupkových děl ze sbírek Národní galerie v Praze. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová.
Výstava Dangerous Love pojednává o lásce očima žen. Dvacetčtyři umělkyň představí jejich díla v Museu Montanelli od 18. 10. 2023. Neboť ani jejich profese není imunní vůči hořícím či zlomeným srdcím. Láska opájí, inspiruje, povznáší, utěšuje, trápí i zraňuje. Na výstavě jsou k vidění obrazy, fotografie, videoinstalace, objekty a artefakty.
V roce 2020 uběhlo takřka bez povšimnutí (a v důsledku pandemie) výročí 100 let od narození jednoho z nejosobitějších českých umělců generace nastupující po druhé světové válce – Stanislava Podhrázského. Jeho zvláštní lyrika plná jistého znepokojení v sobě spojuje aktuální dobové tendence jako surrealismus, abstrakci a novou figuraci, přesto si ve svém spontánním projevu ponechává svoji charakteristickou originalitu. Podhrázský patřil k umělcům, kteří tvořili spíše v ústraní a pohybovali se nejraději v blízkém okruhu svých přátel. Neměl potřebu své dílo vystavovat, a po okupaci v roce 1968 dokonce ani léta vystavovat nesměl. Kvality jeho tvorby jsou však již časem prověřeny. Expozice v GASK Stanislav Podhrázský a přátelé představí průřez autorovým dílem v souvislostech uměleckého prostředí, v němž vznikalo, a umělecké tvorby jeho nejbližších přátel, jako byli Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Zbyněk Sekal, Mikuláš Medek a další. Kurátorkou výstavy je Adriana Primusová.
Výstava představí dílo britského umělce, hudebníka, spisovatele a zvukového mága Genesise Breyera P-Orridge.
Film je „forma, která myslí“, poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Jedním z ústředních mechanismů, skrze které filmové médium myšlenkové operace provádí, je montáž neboli střihová skladba. Přežívá však vize montáže coby myšlení filmem i v době „postfilmové“, mimo prostor kina? Jak se klasické montážní principy uplatňují v současném umění? A lze je převést do časoprostoru galerie?
Film Radka Brousila (1980) Can You Still Feel Butterflies (2021), situovaný do sklepních prostor Domu U Kamenného zvonu, je doprovozen site-specific scénografií.
Výstava představí výpravná a divácky přitažlivá díla mezinárodně etablovaných autorek z oblasti pohyblivého obrazu. Na příkladech tvorby umělkyň zabývajících se z různých aspektů primárně ženskou tematikou se bude zabývat problematikou propojení pohyblivého obrazu s reálným prostředím v komplexních video-objektových instalacích. Ve výpravných video-projekcích s rozsáhlými doprovodnými instalacemi, zahrnujícími objekty, kresby a další umě-lecké formáty, bude prezentována problematika zásadních období života ženy v aktuální éře digitálních sítí, posthumanismu a globálních ekologicko-sociálních krizí.
Výstava Volt-Age spojuje několik autorů, kteří k sobě mají blízko nejen proto, že dlouhodobě spolupracují na mnoha projektech a sdílejí společné prostory ateliéru, ale propojuje je i samotný fenomén elektřiny, jenž prostupuje tématy jejich tvorby. Vystavující umělci: Kryštof Doležal, Josef Frühauf, Milan Guštar, Krištof Kintera, Lukáš Procházka, Richard Wiesner.
Synthetic Spells se nabízí jako experimentální prostor pro kreace, které samy sebe chápou i eticky. Výstava Matyáše Maláče a Aleše Zapletala ale není pouze o dialogu mezi dvěma umělci, ale také o zesílení možností spolupráce mezi produkcí lidskou a digitální. Technologie a spiritualita představeny nejen ve stavu koexistence, ale spíše jako vzájemně se ovlivňující systémy, jejichž prolínání nakonec nevyhnutelně vede ve vzájemnou proměnu.
Výstava Walking Our Distance italského umělce Michele Gabrieleho představí jeho nejaktuálnější tvorbu, v rámci které pokračuje v příběhové linii využívající mytologizované odkazy k drásavě smutné realitě předapokalyptického světa nápadně blízkého tomu, ve kterém žijeme. Pražská výstava navazuje na Gabrieleho expozici I see you repeating this, I warn you in the sweetest way, probíhající v galerii EACC ve španělské Valencii. Koncept obou expozic je postaven na textech básní, kde každý verš odhaluje část propojeného a vizualizovaného příběhu. Gabrieleho hyperrealistické sochy a objekty se zabývají otázkami současného postdigitálního světa a vytváří formy, které k nám promlouvají z nejisté reality budoucnosti, současně si ale tato díla zachovávají ironii a popkulturní retro estetiku filmových rekvizit hollywoodských filmů z 80. let 20. století.
Kolekce těchto dvou světoznámých autorů českého původu patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa. František Kupka je jedním z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, průkopník abstrakce a nejdražší český malíř. Kurátor: Jan Skřivánek.
Sólová výstava Lenky Glisníkové, aktuální laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého, uvede díla na pomezí 3D objektů a digitálního obrazu. Rozměrná dystopická instalace v Galerii Kostka evokuje hybridní entity strojů transformovaných do živých organismů. Tvorba Lenky Glisníkové, přestože se již výhradně jedná o tvorbu objektovou, má vždy přímou návaznost na dvojdimenzionální formu fotografie, z níž primárně vychází. Její díla připomínají přírodní či mimozemské objekty, jejichž části v podobě výstupků, prohlubní a boulí vystupují do prostoru. Některé se svým zjevem blíží pokrouceným větvím, jejichž povrch je však tvořen lesklým materiálem na pomezí biologického a strojového. Vytváří tak dojem hybridní formy života, která však už nepochází z námi známého světa.
Výstava se v hned několika rovinách zabývá ženským traumatem. V jednotlivých objektech, výšivkách, asamblážích i videoprojekci se autorčina osobní traumata střetávají s kolektivní ženskou zkušeností. Kurátorka: Klára Vavříková.
SYMPASYMPO je událost, která si klade za cíl propojovat jak současné studenty/ky keramiky, tak i všechny mladé tvůrce/kyně, kteří s tímto materiálem pracují. Záměrem sympozia je vytvořit prostor pro propojení a vytvoření meziuniverzitní komunity mladých keramiků a keramiček. Vernisáž proběhne 6.12. od 18:00
Ve snové říši Natalie Perkof, inspirované prostředím počítačových simulací, ožívá dávná představa stromu jako symbolu ochrany, moudrosti, vyrovnanosti a znovuzrození. Kořenový systém stromu představuje v jejích obrazech a objektech „zakořeňující stanici“, jejímž prostřednictvím člověk obno- vuje své životní funkce a ukotvuje se v dnešním světě. Načerpává novou energii, díky níž je schopen vyrovnávat se s negativními emocemi a prožitky. Poetické podobenství o hledání celistvosti člověka a jeho souladu s přírodou ve světě klimatických, válečných a dalších krizí zároveň připomíná posvátné okrsky starověkých národů, v nichž právě stromy symbolicky propojovaly sféru duchovní a fyzickou.
Výstava olejů a grafik herečky a výtvarnice Ivy Hüttnerové u příležitosti životního jubilea se bude konat v Galerii v přízemí Novoměstské radnice. Malování se věnuje přes 50 let a měla mnoho výstav u nás i v zahraničí. Na Novoměstské radnici v Praze vystavuje již popáté.
Unikátní výstava originálních vozidel agenta 007 dorazila do Prahy. Až do konce března ji můžete navštívit v Křižíkových pavilonech na Výstavišti.
Jedním z výrazných fenoménů českého, potažmo československého poválečného umění byl Klub konkrétistů, který sdružoval umělce se zájmem o geometrickou abstrakci z celého Československa. Vedle Prahy, Bratislavy, Brna, Olomouce a Ostravy byla důležitým centrem také Jihlava. V tamní Oblastní galerii Vysočiny se v roce 1968 uskutečnila první výstava Klubu a právě s Jihlavou spojili své životy dva důležití členové uskupení – Jindřich Boška a František Dörfl. Výstava nazvaná Stálost variace v druhém patře Musea Kampa představí průřez dílem obou umělců a vyzdvihne specifika každého z nich – Boškův zájem o jazyk ornamentálních prvků a skladebně rytmickou hudebnost vzorců, které rozvíjel především metodami alchymáže a papirexu, a Dörflovo zaujetí vztahy tvarů a proměnami struktury, které sledoval v malbě, objektech a grafických listech
Výstava předního představitele české expresivní figurativní malby představuje jeho stěžejní práce ze soukromých sbírek v kombinaci s výběrem z tvorby posledních tří let. Většina obrazů si odbude výstavní premiéru, některé se do Čech vracejí po desítkách let. Kurátor: Petr Mach.
SYMPASYMPO je událost, která si klade za cíl propojovat jak současné studenty/ky keramiky, tak i všechny mladé tvůrce/kyně, kteří s tímto materiálem pracují. Záměrem sympozia je vytvořit prostor pro propojení a vytvoření meziuniverzitní komunity mladých keramiků a keramiček. Vernisáž proběhne 6.12. od 18:00
Výstava v DEPU je volným výběrem děl z ojedinělé sbírky současného výtvarného umění plzeňského regionu Artotéka. Je zde zastoupeno 53 děl od 35 autorů. V Truhlárně je výběr zaměřen především na kresbu, grafiku, digitální tisky a fotografii. Kolekce malby je soustředěna ve výstavním prostoru Rampa. V kavárně Ústředna můžete vidět vybrané malby a grafiky větších formátů korespondujících se spletitým prostorem prostředí kavárny.
Boj o dostupné bydlení se stupňuje ve všech patrech společnosti. Nedostupnost se už dávno netýká jen domácností žijících na hranici chudoby a právě rostoucí náklady se stávají základem iniciativ, akcí a demonstrací, které volají po svém základním právu.
Legendární pražské Rock Café slaví 33 let! Historie tohoto kultovního klubu sahá téměř až k sametové revoluci, krátce po ní se zde totiž uskutečnily první akce. Za více než tři dekády se klub stal epicentrem pražského kulturního dění a stál u zroda mnoha hvězd. Rock Café se stalo také symbolem svobody a kreativity a hostilo nespočet domácích i zahraničních umělců. Součástí oslav Kristových let je také výstava, která nabízí unikátní pohled na vývoj klubu od jeho počátků přes 90. léta, až po současnost. Návštěvníci mají možnost prozkoumat bohatou sbírku historických letáků, plakátů a zine programů, které dokumentují různé kulturní události a významné momenty klubu. Zvláštní pozornost je věnována vztahu mezi klubem a Václavem Havlem, bývalým prezidentem České republiky. Výstava také zahrnuje působivé vizuální materiály týkající se architektury a rekonstrukcí, které ukazují, jak se klub vyvíjel v průběhu let. Velmi důležitým momentem v historii klubu byla demonstrace a boj za zachování Rock Café, kdy klubu hrozilo jeho uzavření.
Návštěvníci CAMPu se projdou po obou březích Vltavy od Zbraslavi až po Podbabu díky modelu řeky, který se v měřítku 1 : 1 000 vine celým výstavním sálem, jehož podlaha se pod paprsky UV světla dokáže před očima pozorného návštěvníka proměnit v obří mapu pražského vodstva. V doplňující projekci se přitom dozvědí podrobnosti a kontext všech chystaných projektů.
Výstava po více než padesáti letech přiblíží dílo nejvýznamnějšího umělce barokního umění v Čechách – Petra Brandla (1668 Praha – 1735 Kutná Hora). Představí jeho monumentální oltářní plátna, která jsou pro účel této výstavy restaurována, dále portrétní tvorbu a námětově velice zajímavé žánrové malby. Diváci také prvně zhlédnou Brandlova nově objevená díla.
Výstava obsahuje autorskou kolekci vzpomínkových ilustrací plakátů hudebních skupin z období konce šedesátých (květinové hnutí) až osmdesátých let. Jsou kreslené černou tuší, kolorované barevnými tušemi a následně digitálně vytištěny.
19:00 vernisáž výstavy Výstava výjimečné mladé české koloristky, Ester Knapové, která vytváří svůj autentický malířský svět z vnitřní nutnosti zpřítomnit čas v jeho nepolapitelnosti a nestálosti. Výstava představí obrazy probouzející autorčiny ztracené vzpomínky a klíčové momenty minulosti. kurátor: Petr Vaňous