Výstava Dangerous Love pojednává o lásce očima žen. Dvacetčtyři umělkyň představí jejich díla v Museu Montanelli od 18. 10. 2023. Neboť ani jejich profese není imunní vůči hořícím či zlomeným srdcím. Láska opájí, inspiruje, povznáší, utěšuje, trápí i zraňuje. Na výstavě jsou k vidění obrazy, fotografie, videoinstalace, objekty a artefakty.
Kolekce těchto dvou světoznámých autorů českého původu patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa. František Kupka je jedním z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, průkopník abstrakce a nejdražší český malíř. Kurátor: Jan Skřivánek.
Zcela příznačně je výstava nazvaná Mlčení zasazena právě do barokního prostoru někdejší jezuitské koleje: její autor Jiří Straka, performer, sinolog a malíř inspirovaný kaligrafií, akcentuje na svých obrazech střet kultur, konkrétně vstup katolicismu do cizorodého prostředí, tj. do Číny a Japonska v 17. století. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstava představí kurátorský výběr z nejmladší ženské malby a sochy orientované na figuru a figuraci. Název výstavy O TOBĚ postihuje narativy zaměřené na sebereflexi a introspekci, které lze sdílet. Každé JÁ se tu proměňuje v TY. Umění zde zrcadlí svět, v němž společně žijeme a jehož každodennost a banalita je výzvou k jejich překonávání. Kurátory výstavy jsou Petr Vaňous a Veronika Marešová (GASK).
Výstavní projekt zaměřený na reflexi díla a poetiky Franze Kafky v současném výtvarném umění.
Martina Skala je v Čechách známá především jako autorka a ilustrátorka dětských knih. Výstava představí její originální kresby pro dětské knihy i volnou tvorbu, které společně mapují cesty napříč kulturními světy, jimiž sama prošla, od Malé Strany až po indiánské vesnice. Kurátorkou výstavy je Adriana Primusová.
Výstava Stále v pohybu Vratislava Karla Nováka pomyslně začala již v prosinci, kdy byl veřejnosti představen kinetický objekt Planety – Kruhy, který je umístěn v galerijních zahradách v rámci venkovní expozice GASK pod širým nebem. V únoru 2024 bude pak v prostoru tří výstavních sálů představen výběr z díla, jenž zahrnuje kinetické a interaktivní sochařské objekty a šperky. Kurátorkami výstavy jsou Kateřina Nora Nováková a Ludmila Šikolová spolu s kurátory GASK Vandou Skálovou a Richardem Drurym.
Interaktivní světelná expozice z dílny DEPO2015 provede malé i velké dobrodruhy netradičně pojatým světem písma, jeho historií, základy typografie, ale i šifer a komunikace obecně.
Kamila Ženatá vyzvala osm umělkyň a jejich dcery ke generačnímu dialogu, který zkoumá emoční odkaz jejich rodů. A.1 HYB4 Galerie se proměnila v byt rozdělený do několika pokojů – a v každém z nich se odehrává příběh, který vytvořila „rodinná sestava“ autorek.
Autorská adjustace, tedy příprava uměleckého díla k vystavení samotným tvůrcem, je často na okraji divákovy pozornosti a stejně tak je marginalizována v dějinách umění. Výstava IN MARGINE upozorňuje na umělecké zpracovaní rámů, soklů nebo i vitrín.Výstavní projekt se zápůjčkami z českých i světových institucí a soukromých sbírek kombinuje díla současných autorů s díly vytvořenými především v druhé polovině minulého století. Nechybí však ani ukázka ikonických děl z přelomu 19. a 20. století, která jsou opět aktuální a nadčasová.
V letošním jubilejním roce představí GASK veřejnosti celoživotní dílo světově proslulého umělce Jana Švankmajera a jeho manželky Evy. Navazuje tak na koncepční linii projektů věnovaných velkým osobnostem českého animovaného filmu, které se v posledních letech uskutečnily v GASK (Aurel Klimt, Jiří Trnka). Výstava DISEGNO INTERNO, která se koná v roce 90. narozenin Jana Švankmajera, představí všechny tvůrčí oblasti, do kterých tento český surrealista zasáhl – jsou to koláže, grafika, objekty, knižní ilustrace, medijní kresby, taktilní experimenty, sběratelství a samozřejmě film. Důležitou součástí expozice bude také prezentace malířského díla autorovy manželky Evy Švankmajerové. Výstavu doprovodí série přednášek, filmových projekcí a komentovaných prohlídek. Lektorské centrum GASK nabídne programy pro školy, animační workshopy a výtvarné dílny pro rodiny s dětmi.
Nejnovější série velkoformátových abstraktních pláten Kamily Ženaté je pozváním k návratu k podstatě věcí.
Z průmyslového materiálu vytváří Veronika Psotková jemné sochy vznášející se v prostoru. Dráty pod jejíma rukama ožívají, dostávají tvary a stávají se bytostmi. Sochařčinu jedinečnou tvorbu představuje výstava Beze strachu v Artiu, uměleckém prostoru na Bořislavce. Jedná se o první výstavu v rámci cyklu Linie odvahy, která v roce 2024 v Artiu představuje ženské autorky. Veronika Psotková objevila před 17 lety při hledání vhodného materiálu pro své sochy rabicové pletivo, které se používá pro omítání ploch. Obyčejný stavební materiál, který umělkyni uchvátil. A to přesto, že práce je s ním mnohem náročnější než s jinými pletivy – je méně poddajný, hůř se tvaruje. Je fascinující sledovat, jak pod jejíma rukama dostává pletivo tvary a z průmyslového výrobku se stávají na první pohled křehké, éterické sochy. Sama svou techniku tvorby popisuje jako „šití soch“. A i po tolika letech práce s rabicovým pletivem říká, že se stále učí a zlepšuje. „Vrstvím, stříhám, prošívám, modeluji, zase vrstvím a prošívám. Je to čistě ruční práce, jedinou mou pomůckou jsou rukavice a nůžky. Podle záměru a myšlenky, kterou chci sdělit, jsou ty sochy utažené a zpevněné, nebo nedokončené a rozvrstvené. Ten materiál mi dává velkou svobodu,“ říká autorka. Výstava Beze strachu na Bořislavce představuje nejaktuálnější autorčinu tvorbu – konkrétně sochy, které vznikly v posledních letech. Mnohé z nich přímo pro Artium na Bořislavce. Ústředním motivem výstavy je odvaha udělat změnu a zároveň je spojující linkou také téma tlaku na jednotlivce, ať už z vlastního očekávání, nebo od společnosti jako celku. Vedle dalších tematických souborů Psotková na výstavě představuje autorské cykly Kůže líná a Kluzká židle. Dominantním objektem je ovšem především Pilíř společnosti, který je unikátním představením autorčiných figurálních site-specific kompozic, které dotváří přímo na konkrétním místě.
Výběr z nejnovější tvorby Martiny Staňkové vypráví příběh kresby a linie, která se jednoduchým, ale intenzivním opakováním, rozpínáním a transformací proměňuje v rozvibrovanou, a přesto přesvědčivou plochou. Zachycuje těkavý pohyb mezi jasně vyznačenými body, mezi konkrétními hodnotami, které jako by byly téměř konstantami skrze svou univerzálnost, přesto se ve své působnosti a křehkosti dotýkají tématu dočasnosti.
Výstava – pohled na živou minulost – je připravována k výročí založení legendárního divadla, které za šedesát let své existence mělo stálý a zásadní vliv na vývoj současného divadla. Stu-dio Ypsilon (familiárně Ypsilonka) vzniklo v Liberci roku 1963 jako nezávislá divadelní expe-rimentální skupina, již založil Jan Schmid, od počátku až dosud vedoucí souboru, tvůrce stylu a poetiky Ypsilonu, režisér, autor, výtvarník, dramaturg a také herec.Ve výstavě bude naznačena Schmidova prvotní vize divadla jako volně pěstěné zahrady, již lze chápat i jako zmenšený model světa se vší jeho pestrostí a rozmanitostí, který ovládají ne-jen zákonitosti přírody, ale i pravidla, jež ctí každé společenství slušných lidí, fungující i přes jinakost jednotlivců v příbuznosti a vzájemnosti. Budou představeny i archivní materiály, jako jsou plakáty, fotografie…, tedy to, co tvoří paměť a historii divadla.
Planeta Praha vypráví o pražské přírodě jinak, než jsme zvyklí. Vykresluje příběhy ze špinavých dvorků, počůraných nároží a křoví na sídlišti spíše než z Divoké Šárky či Prokopského údolí. Pozoruje město „očima“ rostlin a živočichů: jak vnímají chodníky, pukliny v omítce, nádražní peróny nebo pouliční lampy? Jak využívají prostředí, které si lidé vystavěli pro sebe? Kolik „obyvatel“ vlastně Praha má?
Tři desítky nejnovějších prací malíře Pavla Formana.
Přehlídka dvou výrazných malířských osobností z generace současných sedmdesátníků. Jan Merta naváže na samostatnou výstavu, která se na Kampě konala v roce 2020, Petr Veselý však zatím v Praze velkou samostatnou výstavu dlouho neměl.
Výběr berlínského kurátora Uwe Goldensteina představuje 13 umělců, kteří jsou příkladem generace vyznačující se výjimečným intelektuálním přístupem k uměleckým postupům – např. Nicola Samorì (IT), Flavia Pitis (RO), Adéla Janská (CZ), Daniel Pitín (CZ) a další.
Výstava LIQUID GRID představí několik desítek obrazů, kreseb a objektů Daniela Vlčka. Autor často vychází z principů vrstvení, odrazů a vibrací zvuku v prostoru a rezonancí materiálů, které překládá do vizuálního jazyka. Instalace LIQUID GRID experimentálním způsobem reaguje na specifičnost prostoru Galerie Miroslava Kubíka, jeho přísnou geometrii, symetričnost a zároveň variabilitu pohybu návštěvníka prostorem.
Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahr-nujících oblasti tvorby tradičně označované jako neoklasicismus, verismus, nová věcnost, soci-ální umění, magický realismus a primitivismus, ve fotografii zejména nové vidění. V obsahové rovině se často jedná o zachycení moderního života a jeho proměn v souvislosti s rozvojem technologií, ženské emancipace, možností cestování, komunikace, zábavy. Tato díla reagují jak na společenský úspěch nově se etablující střední třídy, tak na palčivé sociální problémy eko-nomicky rozdělené společnosti. Kurátoři: Anna Habánová, Ivo Habán, Helena Musilová.
Mezinárodní skupinová výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Díla na papíře ze solidárních sbírek Skopje a Lidice“ představuje umělecká díla devatenácti umělců a umělkyň z celého světa, kteří jako jedni z prvních v šedesátých letech odpověděli na výzvu darovat své dílo do dvou solidárních sbírek vznikajících tou dobou v Lidicích a ve Skopji. Umělci a umělkyně ve své štědrosti darovali svá díla, přestože sami v řadě případů neměli dostatek finančních prostředků. Ve spolupráci s Národní galerií Praha, MoCA Skopje a Kunsthalle Vídeň vzniká na našem území jedinečná dvoj-expozice, se společným názvem „Žádný pocit netrvá věčně.“ jejíž plná šíře se divákům otevírá jak ve Veletržním paláci, tak v Lidické galerii. Umělci: René Bértholo, Lars Bo, Angelica Caporaso, Peter Clarke, Jef Diederen, Juraj Dobrović, Henrik Finne, Derrick Greaves, Dževad Hozo, Andrej Jemec, Toni Mau, Ileana Micodin, Barbara Narębska-Dębska-Kozłowska, Nemes Endre, Ankica Oprešnik, Fayga Perla Ostrower, Roland Pichet, Ioanna Veropoulou-Spiteri a Karel Vaca.
Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským uměl-cům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bo-hy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Malířské práce v přízemí zámku převážně uskutečnil Carpoforo Tencalla, v prvním patře zámku působili Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Pro iluzívní výzdobu velkého hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy.
Výstava se zaměří na problematiku dočasného využití veřejného prostoru. V rámci projektu se v galerii uskuteční série setkání ve vybrané čtvrtky – tzv. „Laboratoří“.
Lidské tělo jako známé i neznámé území. Výstava představuje nejrůznější podoby těla a zdůrazňuje téma odlišnosti jako nositele pozitivních impulsů a změn ve společnosti. Fotografie, videa a instalace jako oslava nekonečných možností a mystéria superorganismu – lidského těla.
Výstava Jiřího Načeradského (1934–2014), jedné z největších osobností českého poválečného figurálního malířství, se zaměřuje na jeho dvě nejvýraznější malířská období – na ikonická díla z let 1967–1972 a na dosud plně nezhodnocené období 70. let. Výběr děl pochází výhradně ze soukromých sbírek. Název výstavy KRÁSA BEZ ZÁVOJE je odvozen ze stejnojmenného obrazu Jiřího Načeradského z let 1969–1974.
Vstupte do magického světa trojrozměrných knih a staňte se součástí příběhu. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy otevírá interaktivní výstavu pro celou rodinu, která představí tvorbu i osobnost světoznámého ilustrátora a grafika Vojtěcha Kubašty.
Zakladatelka norské tradice experimentální grafiky a první žena–rektorka umělecké akademie ve Skandinávii Zdenka Rusová se narodila v Praze (1939), ale v Norsku žije od roku 1970. Museum Kampa představí její kresby a grafické listy z českého i norského období.
Petra Kubík Nandrážiová tvoří abstraktní obrazy, nemaluje však štětcem. Obraz je pro ni hra o dvou hráčích. Je to totiž emoce, autora i člověka, který se na obraz dívá. Ráda proto kombinuje kontrastní barvy, povrchy, styly, nálady, úsměvy i vrásky. Její díla obsahují různorodé vrstvy a vždy i nějaké překvapení, které se vymyká jejich celkovému konceptu.
Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy V zajetí překladu. Jaroslav Zaorálek a jeho nakladatelé, která se uskuteční ve čtvrtek 11. 4. 2024 od 18 hodin. V rámci vernisáže budeme křtít novou publikaci "Vzpomínky na překladatele Jaroslava Zaorálka" jeho manželky a významné sochařky Hedviky Zaorálkové, kterou jsme vydali ve spolupráci s Muzeem literatury. Úryvek z knihy přečte herec a umělecký šéf Dejvického divadla Martin Myšička. Výstava je věnovaná významné roztocké osobnosti Jaroslava Zaorálka a jeho různorodé a bohaté činnosti. Připomene dlouholetou spolupráci překladatele s nakladateli Josefem Florianem a Rudolfem Škeříkem. Vystaveny budou knihy, korespondence, díla ilustrátorů i osobní předměty ze sbírek muzea a dalších institucí.
Venkovní expozice Salonu dřevostaveb s výstavou předních českých, slovenských i zahraničních realizací se uskuteční po dobu jednoho měsíce v srdci Prahy – na piazzetě Národního divadla (náměstí Václava Havla). Výstava je zároveň koncipovaná jako atraktivní dřevěná instalace monumentálního měřítka, jež kromě architektonického rámce výstavy ozvláštní veřejný prostor a nabídne kolemjdoucím relaxační zónu s posezením uvnitř dřevostavby v českém lese.
Nikaragujští umělci Alejandro Dela Guliera a Elyla zkoumají téma exilového umění a svobody slova v rámci queer tematiky. Kurátorka: Tamara Moyzes. Vstup: zdarma.
Německý Telekom je donátorem rozsáhlé sbírky východoevropského umění vzniklého během posledních dvou dekád. Sbírka byla založena v roce 2010 a sídlí v Bonnu.Také GHMP se za posledních deset let podařilo shromáždit poměrně rozsáhlý soubor současného umění od devadesátých let k dnešku. Oproti původnímu návrhu ze strany Nathalie Hoyos a Rainalda Schumachera, kurátorů sbírky, abychom vystavili výběr z této pozoruhodné kolekce, jsme se po vzájemných rozpravách rozhodli pro aktivnější spolupráci mezi našimi institucemi. V připravovaném projektu přinášíme srovnání obou sběratelských přístupů a pokoušíme se konfrontovat autory a jejich témata z naší i jejich strany. Pozornost obracíme také na to, co jedna i druhá instituce reflektují či sledují ve své sbírkotvorné strategii. Kurátorský tým GHMP, Nathalie Hoyos, Rainald Schumacher
Vzdělávací expozice na téma lidské identity
Kdyby nebylo je název druhé výstavy celoročního projektu galerie arto.to. Po výstavě věnované nejmladší generaci studentů AVU rozvíjí téma vztahovou síť v intimitě uměleckého prostředí silných, dnes již nežijících umělkyň, které měly přátelské vazby a silný lidský vliv na autorky mladší. Síť se tak rozestírá napříč umělkyněmi tří generací, mezi pozapomenutou malířkou Marií Jančovou, světoznámou filmařkou a výtvarnicí Ester Krumbachovou, fotografkou Libuší Jarcovjákovou, malířkami Květou a Jitkou Válovými a linka vede až k nejmladší z nich, sochařce Dagmar Šubrtové.
Kunsthalle Praha uvádí první sólovou prezentaci díla amerického umělce Johna Sanborna v České republice pod názvem Notes on Us (Poznámky o nás). Sanbornovo dílo se v 70. a 80. letech dvacátého století řadilo k experimentálnímu videoartu. Později tento audiovizuální tvůrce stál u rozkvětu videoklipové estetiky MTV a u rozmachu současného fenoménu digitálního umění v Hollywoodu. Návštěvnictvo galerie uvidí monumentální devítikanálovou videoinstalaci V+M z roku 2015, která pochází ze sbírky Kunsthalle Praha a tematicky staví na antickém příběhu Venuše s Martem. Dílo V+M společně s prezentovanou sérií čtyř digitálních portrétů Mythic Status (2015–2016) zkoumá nejenom témata lásky, sebelásky a otevřené genderové identity. Do velkoformátových projekcí se návštěvnictvo ponoří po celém obvodu Galerie 3.
Národní galerie Praha představuje výstavu, která otevírá téma bruslení a hokeje ve výtvarném umění. Od bruslení na zamrzlých kanálech, jezerech a řekách v Holandsku 17. a 18. století se tato společenská zábava přesunula i do českých krajin a do Prahy, a stala se běžnou součástí zimy pro všechny vrstvy obyvatel. V počátku 20. století se už začal hrát skutečný hokej, začaly se stavět první zimní stadiony a tento sport začal být vnímán jako součást národní identity. A postupně si našel své místo i jako téma v umění, pro některé výtvarníky se stal i volným polem pro výtvarné experimenty. Výstava představí řadu zajímavých děl ze soukromých i institucionálních sbírek, ale i díla současných umělců, z nichž některá vznikla přímo k příležitosti tohoto hokejového mistrovství.
Začátkem dubna spouští DEPO2015 novou autorskou rodinnou interaktivní expozici Cesta kolem světa, která přináší unikátní koncept světelné zážitkové výstavy kombinované s prvky únikových her. Příběh expozice odkazuje na slavný román Julese Verna. Návštěvníci se na startu výpravy ocitnou v prostoru před obrovským kufrem. Jakmile do něj vstoupí, přesunou se v čase do začátku 20. století a ocitnou se v anglickém pánském klubu, kde budou vyzváni k sázce vykonat cestu kolem světa v šibeničním termínu. Návštěvníci přitom musí projít devíti působivě zpracovanými prostředími symbolizujícími různá místa celého světa. V každém z prostředí musí vyřešit zapeklitý úkol, aby získali indicii do svého pasu a mohli pokračovat v cestě dál. Při jejich plnění si užijí nejen dobrodružství, ale i zábavu. Jen ten nejprotřelejší hráč dokáže včas objet celou planetu a správně vyluštit všechny úkoly: na velkoplošné projekci rozehnat holuby z náměstí sv. Marka, vyvolat džina z lampy, uhádnout hádanku sfingy, porazit v tanci africké domorodce na obřím kinectu, rozeznít bubny v indickém chrámu, probudit ledního medvěda, dobýt severní pól a mnoho dalších. Jen ti nejlepší hráči na konci zvládnou získat poklad samotného Philease Fogga.
O volnočasové aktivitě, propojené s výtvarnými pracemi. „…Každý po práci něco dělá, či má své starosti a úkoly. Já maluju. Používám výtvarné médium jako dveře, či okno do světa mích vnitřních démonů a oblud. Po vytvoření takové obludy obklopené barvami ze mě spadne kousek takového démona, ovšem i s kouskem mě. Použitá technika je olej a akryl na plátně, desce nebo kartonu. Rámy sbírám na ulici.“
Výstava reprezentující převážně aktuální dílo malíře a sochaře Jaroslava Róny, které rozvíjí základní tvarosloví, motivy a tvůrčí koncepty jeho velmi dobře rozpoznatelného a charakteristického uměleckého výrazu a rukopisu.
Výstava BĚŽ S TIM ZA ROH je shrnutím abstraktních prací, jež vznikly v posledních třech letech. Jedná se o díla, na kterých se podílelo více autorů. Většina z nich byla zhotovena během výtvarných sešlostí v DEPO2015. Tyto „seance“ integrovaly výtvarníky z rozdílných ateliérů Sutnarky do jednoho kooperujícího týmu. Charakteristickými prvky výsledných prací jsou přehlcenost, hravost, spontaneita a dekadence. Výtvarnými prostředky se stává široká škála materiálů, při jejichž použití není nic zakázáno. Ba naopak, otevírá se možnost pro jakýkoliv experiment. Vernisáž proběhne 3. 5. v 18:00
Výtvarná práce malíře, řezbáře, ilustrátora a grafika Ladislava Sýkory je svázána s hlubokou vnitřní potřebou sebevyjádření. Je prodchnutá imaginací, dochucená poezií a službou umění. Tak, jak to kdysi definoval Karel Čapek: „To, co děláš, dělej z lásky k věci.“ Sýkora tímto jednoduchým způsobem míří k nějakému cíli nikoli proto, že cosi za horizontem se stalo jeho programem, ale protože musí. Vernisáž proběhne 1.5. od 18:00 v prostorách Truhlárny.
Centrum současného umění EPO1 uvádí výstavu Jízda, která se zaměřuje na ztvárnění bicyklů a jejich role v životě člověka. V bývalé elektrárně se představí tvorba více než čtyř desítek umělců několika generací. Těžištěm monumentálně pojaté expozice jsou díla sochařů a sochařek (Jakub Flejšar, Karel Nepraš, Zdeněk Němeček, Paulina Skavová, Čestmír Suška, Vratislav Karel Novák) a tvůrců instalací (Jiří Černický, Jiří David, Krištof Kintera, Filip a Lukáš Houdkovi, Jan Stolín) v turbínové hale. Mezi malíři a malířkami najdeme například Alenu Anderlovou, Františka Mertla ve světě známého jako FRANTA, Ondřeje Kohouta, Michaela Rittsteina, Petra Písaříka, Natálii Roučkovou, Karla Štědrého, Jakuba Špaňhela nebo Lubomíra Typlta.
Kolektivní výstava v hlavní galerii MeetFactory představuje celkem deset autorů a autorek, jejichž společným přístupem je tvůrčí balanc na hraně mezi volným uměním a designem. Jejich práce vyrůstají z užitých objektů, avšak jsou veskrze pojaty jako náročné tvarové a materiálové experimenty, kterými posouvají (a překračují) hranice designových objektů až do oblasti volného umění. Tato díla jsou proto spíše složitými sochařskými plastikami, které svým povrchem jako mimikry maskují svou původní užitou funkci. Francouzská umělkyně Audrey Large tento způsob tvorby definuje takto: „Přemýšlím o digitálních obrazech jako o hmotě, s níž pracuji, abych vytvořila objekty, nikoliv s primárním účelem funkčnosti, ale spíše pod záminkou blízkosti s divákem, abych zpochybnila jeho vnímání materiálnosti. Toto zpochybňování materiálů vyžaduje přehodnocení nástrojů, jimiž se s nimi manipuluje; zpochybňuje tedy status designéra, jehož úlohou je orientovat se ve 2D obrazech, 3D souborech, pohyblivých obrazech a objektech. V tomto kontextu mnou hýbe otázka povrchu a jeho potenciálu být fiktivní a nejednoznačnou substancí, na níž se může nacházet realita i hyperrealita.” Tadeáš Podracký využívá materiálovou dekonstrukci užitých forem až k sochařskému vyjádření; David Střeleček, podobně jako Johana Hnízdilová, hybridním způsobem kombinují tradiční keramiku s eko a solarpunkovými konceptuálními přístupy; Anna Jožová své skleněné objekty zasazuje do varovně antropocénních kontextů a Tereza Vinklárková vytváří tzv. „soft sculptures”, které široce kombinují užitou i terapeutickou funkci. Součástí výstavy budou také textilní a proplétané objekty letošní laureátky ceny Jindřicha Chalupeckého Judity Levitnerové, paravány Romana Štětiny či uměleckého dua Julia Gryboś & Barbora Zentková.
Alex Selmeci & Tomáš Kocka Jusko jsou slovenská umělecká dvojice, aktuálně žijící v Praze. Vytváří komplexní intermediální instalace a prostředí, které balancují na pomezí volného umění, designu a architektury. Při vytváření objektů často pracují s konkrétním obrazem či metaforou, obvykle je vstupním bodem nástroj („tool”) a jeho využití v určité situaci („motive”). Samostatná výstava v Galerii Kostka je tematickým ekvivalentem ke kolektivní výstavě ve velké galerii MeetFactory. Autoři pojímají výstavu jako náhled, nebo volnou kompozici aktuálních děl a objektů, bez cíle jakéhokoliv rozuzlení. Představují především nové objekty ze série Stĺpy a veže, které navazují na exteriérové dílo Kukaň (2023) inspirované architekturou ptactva, vzájemně se ovlivňujícím lidským a zvířecím stavěním a jeho přestupováním. Důležitý je zde motiv závětrné strany, jakési bezpečné plochy pro stavbu, růst, ukotvení, vpletení nebo dočasné přečkání. Ve vztahu s objekty jsou v prostoru rozmístěny menší série užitých předmětu, které spoluutváří světelné, zvukové a prostorové podmínky galerie.
18:00 V přednášce/představení ‚Along the Lines’ zvou Eva Karczag a Bettina Neuhaus diváky k interaktivnímu setkání a sdílí osobní vyprávění klíčových okamžiků, setkání a zkušeností. : sdílí osobní vyprávění klíčových okamžiků, setkání a zkušeností, které utvářely jejich individuální dějiny a byly rozhodující pro směrování trajektorie jejich uměleckých cest.
10:15 Mlsné medvědí příběhy: Na pól! 10:20 Céčko: Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo 10:50 Fantastická parta 11:40 Tady Havel, slyšíte mě? / Havel Speaking, Can You Hear Me? (English friendly) 12:10 Céčko: První den mého života 12:40 Oppenheimer (English friendly) 13:30 Recept na štěstí 14:30 Céčko: Club zero 15:50 Duna: Část druhá 16:00 Jak zachránit draka 16:30 Céčko: Bastard 18:00 Dokonalé dny 19:00 Tady Havel, slyšíte mě? / Havel Speaking, Can You Hear Me? (English friendly) 19:05 Céčko: Létání pro začátečníky / Northern Comfort (English friendly) 20:30 Kaskadér / The Fall Guy (English friendly) 20:45 Chudáčci / Poor Things (English friendly) 21:00 Céčko: Daaaaaalí!
14:00/KINO JUNIOR – Fantastická parta (animovaná novinka/dabing) 16:00/KINO JUNIOR – Domácí příšerky (animovaná novinka/dabing) 18:00/JAPONSKÉ ANIME – Omoide no Marnie – Léto s Marnie (2014, titulky) 20:00/HIT – Napoleon (historiský velkofilm Ridleyho Scotta)
22:00 - Djské vystoupení legendy české house a techno scény
19h
19:00, Na jedné straně Georges, který provozuje noční podnik a už dvacet let žije spokojeně se svým přítelem Albinem. Na druhé straně poslanec zastávající naprosto sveřepě model tzv. tradiční rodiny. Tihle dva by se nikdy nepotkali, kdyby se jejich děti nerozhodly vzít se. Otec nevěsty chce poznat rodinu svého budoucího zetě. A Georges pro svého syna udělá cokoli, ber kde ber. Kultovní komedie s prvky drag show jako oslava svobody a sebevyjádření.
19:30h
14:00 - Oslava 15. narozenin souboru.
10:15 Mlsné medvědí příběhy: Na pól! 10:20 Céčko: Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo 10:50 Fantastická parta 11:40 Tady Havel, slyšíte mě? / Havel Speaking, Can You Hear Me? (English friendly) 12:10 Céčko: První den mého života 12:40 Oppenheimer (English friendly) 13:30 Recept na štěstí 14:30 Céčko: Club zero 15:50 Duna: Část druhá 16:00 Jak zachránit draka 16:30 Céčko: Bastard 18:00 Dokonalé dny 19:00 Tady Havel, slyšíte mě? / Havel Speaking, Can You Hear Me? (English friendly) 19:05 Céčko: Létání pro začátečníky / Northern Comfort (English friendly) 20:30 Kaskadér / The Fall Guy (English friendly) 20:45 Chudáčci / Poor Things (English friendly) 21:00 Céčko: Daaaaaalí!
14:00/KINO JUNIOR – Fantastická parta 16:00/KINO JUNIOR – Domácí příšerky 18:00/JAPONSKÉ ANIME – Omoide no Marnie – Léto s Marnie (2014, titulky) 20:00/HIT – Napoleon
12:00 Hannah Arendt 14:00 Cesta do fantazie 16:30 Kaskadér 19:00 Daaaaaalí! 21:00 Rivalové
14:00 - Oslava 15. narozenin souboru.
19:00, Na jedné straně Georges, který provozuje noční podnik a už dvacet let žije spokojeně se svým přítelem Albinem. Na druhé straně poslanec zastávající naprosto sveřepě model tzv. tradiční rodiny. Tihle dva by se nikdy nepotkali, kdyby se jejich děti nerozhodly vzít se. Otec nevěsty chce poznat rodinu svého budoucího zetě. A Georges pro svého syna udělá cokoli, ber kde ber. Kultovní komedie s prvky drag show jako oslava svobody a sebevyjádření.
16 h - Nedělní dixie: Pražská dixielandová společnost (dixieland) 21 h - Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet (modern jazz)
20h
22:00 - Djské vystoupení legendy české house a techno scény
18:00 V přednášce/představení ‚Along the Lines’ zvou Eva Karczag a Bettina Neuhaus diváky k interaktivnímu setkání a sdílí osobní vyprávění klíčových okamžiků, setkání a zkušeností. : sdílí osobní vyprávění klíčových okamžiků, setkání a zkušeností, které utvářely jejich individuální dějiny a byly rozhodující pro směrování trajektorie jejich uměleckých cest.
19h