Kolekce těchto dvou světoznámých autorů českého původu patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa. František Kupka je jedním z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, průkopník abstrakce a nejdražší český malíř. Kurátor: Jan Skřivánek.
Výstava představí kurátorský výběr z nejmladší ženské malby a sochy orientované na figuru a figuraci. Název výstavy O TOBĚ postihuje narativy zaměřené na sebereflexi a introspekci, které lze sdílet. Každé JÁ se tu proměňuje v TY. Umění zde zrcadlí svět, v němž společně žijeme a jehož každodennost a banalita je výzvou k jejich překonávání. Kurátory výstavy jsou Petr Vaňous a Veronika Marešová (GASK).
Zcela příznačně je výstava nazvaná Mlčení zasazena právě do barokního prostoru někdejší jezuitské koleje: její autor Jiří Straka, performer, sinolog a malíř inspirovaný kaligrafií, akcentuje na svých obrazech střet kultur, konkrétně vstup katolicismu do cizorodého prostředí, tj. do Číny a Japonska v 17. století. Kurátorkou výstavy je Veronika Marešová.
Výstavní projekt zaměřený na reflexi díla a poetiky Franze Kafky v současném výtvarném umění.
Výstava Stále v pohybu Vratislava Karla Nováka pomyslně začala již v prosinci, kdy byl veřejnosti představen kinetický objekt Planety – Kruhy, který je umístěn v galerijních zahradách v rámci venkovní expozice GASK pod širým nebem. V únoru 2024 bude pak v prostoru tří výstavních sálů představen výběr z díla, jenž zahrnuje kinetické a interaktivní sochařské objekty a šperky. Kurátorkami výstavy jsou Kateřina Nora Nováková a Ludmila Šikolová spolu s kurátory GASK Vandou Skálovou a Richardem Drurym.
Martina Skala je v Čechách známá především jako autorka a ilustrátorka dětských knih. Výstava představí její originální kresby pro dětské knihy i volnou tvorbu, které společně mapují cesty napříč kulturními světy, jimiž sama prošla, od Malé Strany až po indiánské vesnice. Kurátorkou výstavy je Adriana Primusová.
Interaktivní světelná expozice z dílny DEPO2015 provede malé i velké dobrodruhy netradičně pojatým světem písma, jeho historií, základy typografie, ale i šifer a komunikace obecně.
V letošním jubilejním roce představí GASK veřejnosti celoživotní dílo světově proslulého umělce Jana Švankmajera a jeho manželky Evy. Navazuje tak na koncepční linii projektů věnovaných velkým osobnostem českého animovaného filmu, které se v posledních letech uskutečnily v GASK (Aurel Klimt, Jiří Trnka). Výstava DISEGNO INTERNO, která se koná v roce 90. narozenin Jana Švankmajera, představí všechny tvůrčí oblasti, do kterých tento český surrealista zasáhl – jsou to koláže, grafika, objekty, knižní ilustrace, medijní kresby, taktilní experimenty, sběratelství a samozřejmě film. Důležitou součástí expozice bude také prezentace malířského díla autorovy manželky Evy Švankmajerové. Výstavu doprovodí série přednášek, filmových projekcí a komentovaných prohlídek. Lektorské centrum GASK nabídne programy pro školy, animační workshopy a výtvarné dílny pro rodiny s dětmi.
Tři desítky nejnovějších prací malíře Pavla Formana.
Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahr-nujících oblasti tvorby tradičně označované jako neoklasicismus, verismus, nová věcnost, soci-ální umění, magický realismus a primitivismus, ve fotografii zejména nové vidění. V obsahové rovině se často jedná o zachycení moderního života a jeho proměn v souvislosti s rozvojem technologií, ženské emancipace, možností cestování, komunikace, zábavy. Tato díla reagují jak na společenský úspěch nově se etablující střední třídy, tak na palčivé sociální problémy eko-nomicky rozdělené společnosti. Kurátoři: Anna Habánová, Ivo Habán, Helena Musilová.
Mezinárodní skupinová výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Díla na papíře ze solidárních sbírek Skopje a Lidice“ představuje umělecká díla devatenácti umělců a umělkyň z celého světa, kteří jako jedni z prvních v šedesátých letech odpověděli na výzvu darovat své dílo do dvou solidárních sbírek vznikajících tou dobou v Lidicích a ve Skopji. Umělci a umělkyně ve své štědrosti darovali svá díla, přestože sami v řadě případů neměli dostatek finančních prostředků. Ve spolupráci s Národní galerií Praha, MoCA Skopje a Kunsthalle Vídeň vzniká na našem území jedinečná dvoj-expozice, se společným názvem „Žádný pocit netrvá věčně.“ jejíž plná šíře se divákům otevírá jak ve Veletržním paláci, tak v Lidické galerii. Umělci: René Bértholo, Lars Bo, Angelica Caporaso, Peter Clarke, Jef Diederen, Juraj Dobrović, Henrik Finne, Derrick Greaves, Dževad Hozo, Andrej Jemec, Toni Mau, Ileana Micodin, Barbara Narębska-Dębska-Kozłowska, Nemes Endre, Ankica Oprešnik, Fayga Perla Ostrower, Roland Pichet, Ioanna Veropoulou-Spiteri a Karel Vaca.
Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským uměl-cům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bo-hy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Malířské práce v přízemí zámku převážně uskutečnil Carpoforo Tencalla, v prvním patře zámku působili Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni Francesco. Pro iluzívní výzdobu velkého hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy.
Lidské tělo jako známé i neznámé území. Výstava představuje nejrůznější podoby těla a zdůrazňuje téma odlišnosti jako nositele pozitivních impulsů a změn ve společnosti. Fotografie, videa a instalace jako oslava nekonečných možností a mystéria superorganismu – lidského těla.
Vstupte do magického světa trojrozměrných knih a staňte se součástí příběhu. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy otevírá interaktivní výstavu pro celou rodinu, která představí tvorbu i osobnost světoznámého ilustrátora a grafika Vojtěcha Kubašty.
Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy V zajetí překladu. Jaroslav Zaorálek a jeho nakladatelé, která se uskuteční ve čtvrtek 11. 4. 2024 od 18 hodin. V rámci vernisáže budeme křtít novou publikaci "Vzpomínky na překladatele Jaroslava Zaorálka" jeho manželky a významné sochařky Hedviky Zaorálkové, kterou jsme vydali ve spolupráci s Muzeem literatury. Úryvek z knihy přečte herec a umělecký šéf Dejvického divadla Martin Myšička. Výstava je věnovaná významné roztocké osobnosti Jaroslava Zaorálka a jeho různorodé a bohaté činnosti. Připomene dlouholetou spolupráci překladatele s nakladateli Josefem Florianem a Rudolfem Škeříkem. Vystaveny budou knihy, korespondence, díla ilustrátorů i osobní předměty ze sbírek muzea a dalších institucí.
Vzdělávací expozice na téma lidské identity
Německý Telekom je donátorem rozsáhlé sbírky východoevropského umění vzniklého během posledních dvou dekád. Sbírka byla založena v roce 2010 a sídlí v Bonnu.Také GHMP se za posledních deset let podařilo shromáždit poměrně rozsáhlý soubor současného umění od devadesátých let k dnešku. Oproti původnímu návrhu ze strany Nathalie Hoyos a Rainalda Schumachera, kurátorů sbírky, abychom vystavili výběr z této pozoruhodné kolekce, jsme se po vzájemných rozpravách rozhodli pro aktivnější spolupráci mezi našimi institucemi. V připravovaném projektu přinášíme srovnání obou sběratelských přístupů a pokoušíme se konfrontovat autory a jejich témata z naší i jejich strany. Pozornost obracíme také na to, co jedna i druhá instituce reflektují či sledují ve své sbírkotvorné strategii. Kurátorský tým GHMP, Nathalie Hoyos, Rainald Schumacher
Kdyby nebylo je název druhé výstavy celoročního projektu galerie arto.to. Po výstavě věnované nejmladší generaci studentů AVU rozvíjí téma vztahovou síť v intimitě uměleckého prostředí silných, dnes již nežijících umělkyň, které měly přátelské vazby a silný lidský vliv na autorky mladší. Síť se tak rozestírá napříč umělkyněmi tří generací, mezi pozapomenutou malířkou Marií Jančovou, světoznámou filmařkou a výtvarnicí Ester Krumbachovou, fotografkou Libuší Jarcovjákovou, malířkami Květou a Jitkou Válovými a linka vede až k nejmladší z nich, sochařce Dagmar Šubrtové.
Začátkem dubna spouští DEPO2015 novou autorskou rodinnou interaktivní expozici Cesta kolem světa, která přináší unikátní koncept světelné zážitkové výstavy kombinované s prvky únikových her. Příběh expozice odkazuje na slavný román Julese Verna. Návštěvníci se na startu výpravy ocitnou v prostoru před obrovským kufrem. Jakmile do něj vstoupí, přesunou se v čase do začátku 20. století a ocitnou se v anglickém pánském klubu, kde budou vyzváni k sázce vykonat cestu kolem světa v šibeničním termínu. Návštěvníci přitom musí projít devíti působivě zpracovanými prostředími symbolizujícími různá místa celého světa. V každém z prostředí musí vyřešit zapeklitý úkol, aby získali indicii do svého pasu a mohli pokračovat v cestě dál. Při jejich plnění si užijí nejen dobrodružství, ale i zábavu. Jen ten nejprotřelejší hráč dokáže včas objet celou planetu a správně vyluštit všechny úkoly: na velkoplošné projekci rozehnat holuby z náměstí sv. Marka, vyvolat džina z lampy, uhádnout hádanku sfingy, porazit v tanci africké domorodce na obřím kinectu, rozeznít bubny v indickém chrámu, probudit ledního medvěda, dobýt severní pól a mnoho dalších. Jen ti nejlepší hráči na konci zvládnou získat poklad samotného Philease Fogga.
Centrum současného umění EPO1 uvádí výstavu Jízda, která se zaměřuje na ztvárnění bicyklů a jejich role v životě člověka. V bývalé elektrárně se představí tvorba více než čtyř desítek umělců několika generací. Těžištěm monumentálně pojaté expozice jsou díla sochařů a sochařek (Jakub Flejšar, Karel Nepraš, Zdeněk Němeček, Paulina Skavová, Čestmír Suška, Vratislav Karel Novák) a tvůrců instalací (Jiří Černický, Jiří David, Krištof Kintera, Filip a Lukáš Houdkovi, Jan Stolín) v turbínové hale. Mezi malíři a malířkami najdeme například Alenu Anderlovou, Františka Mertla ve světě známého jako FRANTA, Ondřeje Kohouta, Michaela Rittsteina, Petra Písaříka, Natálii Roučkovou, Karla Štědrého, Jakuba Špaňhela nebo Lubomíra Typlta.
Nejisté situace navazují na projekt Pět nejistých situací z roku 2022 a Dvě nejisté situace z roku 2023 a představují různé přístupy k interakci sluchového a zrakového vnímání. Díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy slouží jako základ pro nové kompozice současných skladatelů, které potom novým způsobem „nasvěcují“ časové vnímání výtvarného díla. Ve výstavních prostorách Zámku Troja bude představen výběr děl ze sbírek GHMP a na ně reagující nové hudební kompozice ve formě nahrávek skladeb a výběr jejich partitur. Skladby pod uměleckým vedením Iana Mikysky interpretuje soubor Prague Quiet Music Collective. Všechny zazní v rámci celoročního doprovodného programu (setkání s hudebníky, koncerty v hlavním sále Zámku, hudební workshopy a další).
Lucia Moholy: Exposures je první ucelenou prezentací tvorby spisovatelky a fotografky pražského původu Lucie Moholy (1894–1989). Výstava čerpá z nově objevených sbírek a archivních dokumentů a představuje celou šíři jejích spisů a fotografií od 10. do 70. let 20. století. Zaměřuje se především na její začátky v Československu a Německu, na rozsáhlou portrétní tvorbu i její zapojení do raných forem informační vědy včetně mikrofilmu v Anglii a Turecku. Výstava mapuje také její působení v uměleckých kruzích v Curychu, kde prožila posledních třicet let svého života.Nedílnou součástí kurátorské strategie výstavy jsou taktéž fotografie a videoinstalace umělce Jana Tichého, které jsou v dialogu s některými absencemi v díle Lucie Moholy.
Nová výstava, která proměnila polovinu Chvalského zámku v originální kybernetoskop - velkokapacitní audiovizuální stroj na zábavu, legraci a půvabné nesmysly. V jeho útrobách čeká malého (i velkého) návštěvníka řada neobyčejných atrakcí a překvapivých setkání! Námětem výstavy Trnkova zahrada 2 je jedna z nejznámějších knih Jiřího Trnky, kterou malíř a filmař nejen ilustroval, ale také napsal. Příběh o pěti klucích, kteří objeví za rezavou brankou tajemnou, zarostlou zahradu, setkají se s různými podivnými tvory a prožívají s nimi nejrůznější dobrodružství.
Nová výstava, která proměnila polovinu Chvalského zámku v originální kybernetoskop - velkokapacitní audiovizuální stroj na zábavu, legraci a půvabné nesmysly. V jeho útrobách čeká malého (i velkého) návštěvníka řada neobyčejných atrakcí a překvapivých setkání! Námětem výstavy Trnkova zahrada 2 je jedna z nejznámějších knih Jiřího Trnky, kterou malíř a filmař nejen ilustroval, ale také napsal. Příběh o pěti klucích, kteří objeví za rezavou brankou tajemnou, zarostlou zahradu, setkají se s různými podivnými tvory a prožívají s nimi nejrůznější dobrodružství.
Výstava představuje vztah spisovatele Franze Kafky k výtvarnému umění a vizuální kultuře jeho doby. Kromě toho se formou odkazů věnuje také Kafkově vlastní kreslířské tvorbě. Vystavena je pestrá přehlídka děl autorů, které Kafka buď osobně znal anebo jejich díla prokazatelně obdivoval. Nechybí ani ukázky filmů, které Kafku zaujaly, podobně jako plakáty a populární kultura, které na Kafkův zrak dennodenně útočily.
Artium, umělecký prostor na Bořislavce, představuje snímky z bohatého díla fotoreportérky a dokumentaristky Jarmily Štukové, třináctinásobné držitelky Czech Press Photo. Výstava fotografií s názvem „My a ti druzí“ na šesti tématech, jako je například bezpečný vývoj dětí, masivní odlesňování nebo sebemrzačení jako ochrana před sexuálním násilím, propojuje šest regionů Afriky, jižní Asie a Blízkého východu se severní částí planety Země a vybízí k překlenutí pomyslných příkopů mezi „námi“ z bohaté části světa a „jimi“ z nestabilního zbytku. Nevšední prostor Artia nabízí nové pohledy, nečekaná spojení a možná východiska zdokumentovaných témat.
Autora fascinují geopolitická témata, která komentuje s vizuální popovou nadsázkou i kritickým poselstvím. Geovýběh je ohraničené teritorium, které deklaruje autorovu schopnost podkopávat ustálené úvahy o geopolitických systémech a střetu civilizací. Kurátorem výstavy je Pavel Tichoň. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
V přírodě většinou platí, že když si zlomíte nohu, zemřete. „Let‘s break our collective femur!“ Začněme znova, zlomme femur této společnosti a společně ho uzdravme, pečujme o sebe navzájem a trpělivě čekejme, až sroste. Kurátorem výstavy je Piotr Sikora. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Výstava vytváří kontext pro pozorování a reflexi určitého segmentu konceptuálního umění v bývalých socialistických republikách Rumunsko a Československo. Od konce šedesátých let přes léta sedmdesátá a osmdesátá se uvnitř neoficiální umělecké scény bývalého východního bloku rozvíjela koncepční autorská činnost pouze pod dohledem a za omezených tvůrčích podmínek. Díla z této éry pojí zachycené myšlenky i estetika, obsah i forma. Všechna přitom představují výsledek různorodě propustných politických režimů, které umožňovaly určitou míru mezinárodní kulturní otevřenosti, čímž utvářely nehomogenní prostředí a nerovnou pozici solidarity. Kurátorkou výstavy je Olivia Nițiș. Vystavující umělci a umělkyně: Kamila B. Richter & Michael Bielický, Irina Botea, Vladimír Havlík, Jiří Kovanda, Gabriela Mateescu, Iulian Mereuță, Karel Miler, Delia Popa, Gheorghe Rasovszky, Marilena Preda Sânc, Decebal Scriba, Roxana Trestioreanu, Jiří Valoch. Projekce: Eva Koťátková, Iulia Stǎticǎ & Adrian Câtu. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Multikanálová video-instalace nahlíží na formát příběhu jako na uzavřenou smyčku; zkoumá omezení současné podoby narace, a tím reflektuje její determinující vliv na společenské uvažování o možné konfiguraci našeho budoucího světa. Kurátorkou výstavy je Helena Todorová. Otevírací doba galerie je út–pá 13–19, so–ne 12–18.
Je-li naše cesta předurčena osudem, co znamenají vůle, štěstí, náhoda? Osudovostí se zabývá malíř Vojtěch Kovařík, který aktuální výstavou v Museu Kampa vykročil do třetího rozměru. Hladké malby doprovázejí reliéfy a socha. Cesta autora vede od kresebných linií členících plochu k sochařským hmotám. Jeho témata jsou univerzální a stojí u základů euroamerické civilizace. Antické mýty, bohové, bohyně, Titáni, héroové a heroiny si podržují svůj význam i ve třetím tisíciletí. Robustními formami přesahují monumentální formáty obrazů. Považujeme je za archetypy, jejichž příběhy a činy slouží od nepaměti k vyznačení hranic či možností našeho vlastního procházení životem a pátrání po smyslu věcí.
Východiskem všeho, co Alena Kučerová (*1935) jako výtvarnice vytvořila během více než šedesáti let, je kresba. Potřeba řádu a přesnosti přivedla Alenu už na sklonku padesátých let k vyjadřování pomocí geometrických forem, kterými zobrazovala představy abstraktní (Nádherné úterý, Slavnost) i konkrétní (Skaliska, V moři), tato geometrie však nepůsobí chladně, přímky a křivky nejsou naprosto rovné a jako by se chvěly. Brzy pak vystřídala kreslení perem grafickou technikou označovanou jako suchá jehla a v první polovině šedesátých let přidala k vyrytým liniím body vzniklé prorážením plechu, ke kterému ji podnítila práce dědečka ševce, propichujícího kožené podrážky a zatloukajícího do nich floky.
Landscape festival jako dočasná laboratoř poskytne platformu pro seznámení s připravovanými proměnami vybraných území na Praze 3 a Praze 10 včetně revitalizace dopravního brownfieldu na kulturní a společenský klastr. Návštěvníci budou mít možnost navštívit ojedinělou pražskou divočinu v lokalitě Žižkova a Malešic. Festival potrvá od června do září 2024. Tříměsíční mezinárodní projekt je připravován ve spolupráci s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 3 a IPR Praha a koná se pod záštitou náměstka primátora Petra Hlaváčka a místostarosty městské části Praha 3 Pavla Dobeše. Festival představuje totální zelený urbanismus a dočasnými intervencemi dává vzniknout novým příběhům v mikrolokalitách metropole. Chceme vytvořit participační proces, do něhož by se zapojilo co nejvíce rezidentů. Letošní ročník každoročního Landscape festivalu navazuje na pět předchozích, které se konaly v Praze (2014, 2015, 2018, 2020 a 2022), a na projekt Žižkovská spojka v roce 2021. Od roku 2020 se tyto akce konaly ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy a za její podpory. Doprovodné výstavy, debaty a přednášky poskytnou komunikační platformu soukromým i veřejným záměrům a diskusi nad důležitými tématy, jako jsou umění ve veřejném prostoru, taktický urbanismus, zelený urbanismus a adaptace na klimatickou změnu.
Landscape festival jako dočasná laboratoř poskytne platformu pro seznámení s připravovanými proměnami vybraných území na Praze 3 a Praze 10 včetně revitalizace dopravního brownfieldu na kulturní a společenský klastr. Návštěvníci budou mít možnost navštívit ojedinělou pražskou divočinu v lokalitě Žižkova a Malešic. Festival potrvá od června do září 2024. Tříměsíční mezinárodní projekt je připravován ve spolupráci s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 3 a IPR Praha a koná se pod záštitou náměstka primátora Petra Hlaváčka a místostarosty městské části Praha 3 Pavla Dobeše. Festival představuje totální zelený urbanismus a dočasnými intervencemi dává vzniknout novým příběhům v mikrolokalitách metropole. Chceme vytvořit participační proces, do něhož by se zapojilo co nejvíce rezidentů. Letošní ročník každoročního Landscape festivalu navazuje na pět předchozích, které se konaly v Praze (2014, 2015, 2018, 2020 a 2022), a na projekt Žižkovská spojka v roce 2021. Od roku 2020 se tyto akce konaly ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy a za její podpory. Doprovodné výstavy, debaty a přednášky poskytnou komunikační platformu soukromým i veřejným záměrům a diskusi nad důležitými tématy, jako jsou umění ve veřejném prostoru, taktický urbanismus, zelený urbanismus a adaptace na klimatickou změnu.
Malíř Jan Zrzavý patří mezi národní klasiky, který výtvarným jazykem pomáhal pojmenovávat identitu české kultury. Autor často reprodukovaných jihočeských a vysočinských krajin, ilustrátor Erbenovy Kytice a Máchova Máje, scénograf Libuše a Čertovy stěny. A přeci tento malíř, jehož dílo bylo mnohokrát vystavováno, neprošel žádnou uměleckou školou, býval samotářem uprostřed davu obdivovatelů a nesl si v sobě od dětství osten jinakosti. Zápasil se svým tělem a homosexuální orientací ve značně konzervativním středoevropském prostředí, hledal východiska ze svého určení a nacházel je v umění a duchovních světech. Zrzavý jako moderní a progresivní autor, jehož dílo vyrůstá z hlubokého poznání starého umění, navazuje v 8smičce pomyslný dialog s motivicky či duchovně spřízněnými autory a autorkami. Témata spjatá s tělesností a krajinou (vnitřní i vnější), subjektivita a vědomé navazování na práce některých mistrů minulosti činí jeho tvorbu obzvlášť aktuální.
David Böhm a Jiří Franta spolu tvoří již od roku 2006. Jejich práce má rozmanitý a široký roz-sah, od konceptuální a procesuální kresby, jež je pro ně asi nejcharakterističtější, až po instalace ve veřejném prostoru nebo performance. Zásadní je pro ně rovněž tvorba knih, oba mají za sebou několik autorských publikací včetně komiksů, časopisů nebo výtvarných katalogů. David Böhm (1982) i Jiří Franta (1978) absol-vovali v ateliéru Vladimíra Skrepla Akademii výtvarných umění v Praze. Za svou tvorbu získa-li celou řadu ocenění, byli celkem třikrát nominováni na Cenu Jindřicha Chalupeckého. David Böhm získal spolu s básníkem Ondřejem Buddeusem v roce 2013 cenu Magnesia Litera za publikaci Hlava v hlavě a v roce 2020 byl oceněn jako autor knihy A jako Antarktida.
Doprovodná výstava ateliérových prací umělců festivalu Wallz no.5
Výstava houellebecq! Adama Štecha není poctou francouzskému spisovateli Michelu Houellebecquovi ani ilustrací jeho děl.
OBRAS AKROBAD - (Tomáš Staněk a Josef Sedlák): Každodenní pohyb městem nabízí chodci obdařenemu dostatkem vnímavosti zážitek srovnatelný s dobrodružnou cestou přírodou. Labyrint budov, lamp, značek, stromů, kontejnerů, nečekaných objektů, protkaný vizuálním smogem, reklamou, graffiti a dopravním značením. Město je jako symbolická zahrada, vábící zvídavé a toulavé duše, vyzývající k objevování a dobývání. Organismus, který v každém svém momentu tvoří dokonalý abstraktní obraz. Kurátorkou výstavy je Kristýna Jirátová.
Výstava prací studentů KVV PedF UK ze semináře Ateliér II Kontexty umění a Ateliér 2. Téma nerůstu se v současnosti propisuje do mnoha uměleckých pozic a projektů. Jak jej vnímají a reflektují současní studenti a studentky výtvarné výchovy? Kurátoři výstavy: Vendula Fremlová, Michal Sedlák. Vstupné: Zdarma.
Proč nás tak lákají fantastické příběhy o cestách do vesmíru a proč nás zajímají více tajemné neobjevené světy než ten náš, na němž jsme bytostně závislí? Takové, ale i jiné otázky týkající se vztahů mezi člověkem a jemu (ne)známým světem chce roudnická galerie spolu s padesátkou generačně různorodých umělců předložit k veřejnému dialogu prostřednictvím nové výstavy.
Multižánrový festival se koná na lodi Avoid Floating Gallery na pražské náplavce od 27. června do 18. června 2024. 11.ročník: Cesta ke světu a sobě samým Člověk je jako kontinent. Rozpíná se, rozvíjí. Uvnitř sebe, navenek. Předurčuje ho místo, kde se narodí a komu. A také to, jakým směrem se v určitý okamžik vydá, s kým a proč. Tématem letošního ročníku je cesta. Rádi bychom publiku představili cesty, po kterých je možné se bezpečně a s jistou dávkou zvědavosti vydat. Čekají na nás cesty k sobě, k druhým, zamyslíme se nad aktuálním směřování Evropy, nad umělou inteligencí nebo si vyslechneme příběhy žen, které mají odvahu cestovat samy.
Vizuální umělkyně Ester Geislerová se vrací na původní místo prezentace své diplomové výstavy z roku 2012. Na rozlehlé zaprášené půdě opuštěné Zengerovy transformační stanice (nynějším sídle Kunsthalle Praha) tehdy představila rozsáhlou instalaci s názvem Kvíz. Autorka nyní navazuje na již dříve zpracovávaná témata partnerských vztahů a komunikace i na práci s emocemi a traumatem. Její svébytný přístup, kombinující hereckou práci, humor a překvapení, upoutává dynamikou neustálého hledání, ptaní, zkoušení i prověřování, jak se spolu můžeme domluvit a vzájemně se pochopit.
Nová stálá expozice Galerie Středočeského kraje naváže svým konceptem na úspěšný projekt Stavy mysli, oceněný v roce 2016 národní cenou Gloria musaealis. Příběhem, který tentokrát jako červená nit spojuje vybrané exponáty a provede návštěvníky LABYRINTEM (jak se nová expozice jmenuje), je cesta hrdiny. Námět je volně inspirován výsledky srovnávacího studia amerického religionisty a etnologa Josepha Campbella, který zkoumal společné základy mýtů, bájí i náboženských nauk. Expozice koncipovaná na základě archetypálního příběhu nabídne poutníkovi – návštěvníkovi setkání s různými podobami poznání, sebepoznání, reflexe či identifikace skrze setkání s jedinečnými uměleckými díly. Výběr děl ze sbírek GASK zahrnuje všechny způsoby uměleckého vyjádření od klasické malby po nová média; významná role patří dílům, která do sbírek galerie přibyla v posledních dvou desetiletích a nyní se poprvé představují v bezprostředním dialogu s díly ze stávajícího sbírkového fondu. Tento výjimečný galerijní počin vznikl jako výsledek úzké spolupráce kurátorského a lektorského týmu GASK.
19:30 Jedna z pražských letních scén divadla Studio DVA zve na představení do areálu Výstaviště.
Zastavte se na vynikající burgery, domácí hranolky, palačinky, řeckou kuchyni, drink nebo kávu v kulisách industriálních Holešovic. Zahrají MAYKL BASSRIOT - HITS AND COVERS
Mezinárodní skupinová výstava Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji vychází z jedinečné sbírky Muzea současného umění (MoCA Skopje) a z jejího historického a politického kontextu. Po ničivém zemětřesení, které zasáhlo Skopji v létě 1963, se jako projev mezinárodní solidarity vzedmula vlna pomoci s obnovou zničeného města. V rámci obnovy města se také rozhodlo o zřízení muzea současného umění a umělci z celého světa darovali svá díla do sbírky muzea. Sbírku MoCA Skopje tak lze vnímat jako časovou kapsli pozdního modernismu napříč železnou oponou, protože sbírka zahrnuje jak díla známých umělců západního kánonu, tak umělců z tehdejšího východního bloku – včetně Československa – a umělců z tehdejšího třetího světa neboli globálního Jihu.
21:00 Žena na střeše Film vypráví příběh šedesátileté Mirky, které zbývají dva roky do důchodu, a je inspirován skutečnými událostmi. Hlavní hrdinka se ocitne v zoufalé finanční situaci a rozhodne se svůj problém vyřešit vyloupením banky. (sochoking)
Dagmar Šubrtová (*1973) je umělkyně, která vychází z čisté materiálové sochařské práce. Narodila se v Duchcově v severních Čechách, dlouhodobě žije a tvoří na Kladensku. Jako umělkyně a kurátorka pracuje nejčastěji s fenoménem site-specific (tedy vždy originálně vytvořené dílo přímo pro dané místo), kdy se snaží nacítit hmotu a prostor spolu s jeho transformací. Její umělecká práce je neodmyslitelně spojena s krajinným postindustriálním rázem, kde se těžilo či ještě těží uhlí, a působením těžby na její okolí. Černá i hnědá hornina – uhlí –, která je v dnešní době vnímána negativně, tvoří v jejích pracích důležitou esenci.